Page 94 - Stavební a investorské noviny - 3/2012
Basic HTML Version
STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
94
Novela Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31 EU
V květnu 2010 Evropský parlament schválil novelu evropské směrnice o energetické náročnosti budov 2010/31/EU. Její
zavedení do české legislativy již probíhá, ukončeno bude přijetím novel předpisů nejpozději do poloviny roku 2012,
účinnost pak nabude od roku 2013.
Evropská směrnice ukládá povinnost významně snížit energetickou náročnost budov v členských státech Evropské unie. Od roku
2020 proto budou mít všechny nově postavené budovy v EU téměř nulovou spotřebu energie. Nejúčinnější formou, jak snížit
energetickou náročnost, je přitom prevence v podobě snížení spotřeby energií na vytápění. Novela evropské směrnice tak přináší
tlak na úspory energie.
Zateplením dosáhneme výrazných úspor
Až do roku 1980 se stavěly domy s roční potřebou tepla v rozmezí 150 až 300 kWh/m
2
vytápěné plochy. Od počátku tohoto století
je doporučený standard v rozmezí 50 - 90 kWh. Dá se očekávat, že v roce 2020 bude vyžadována výstavba, která zajistí potřebu
tepla jen kolem 20 kWh/m
2
vytápěné plochy. „V tomto desetiletí budeme bezesporu svědky revoluce ve stavebnictví – pokles
potřeby energie na topení pro nové budovy bude násobně rychlejší než kdykoliv v minulosti. Hlavní přínosy se přitom projevují
v podstatě okamžitě na fakturách za topení,“ uvedl předseda Cechu pro zateplování budov Ing. Milan Machatka.
Druh budovy
Dosahované snížení výpočtové roční potřeby tepla na vytápění
2
vztažené na 1 m celkové plochy
Zateplení vnějších stěn
Komplexní zateplení
Bytové panelové domy postavené do
počátku 80. let minulého století
32 - 37 %
66 %
Samostatně stojící rodinné domy
postavené v poválečném období do
počátku 80. let minulého století
26 – 37 %
70 – 79 %
Tabulka – Snížení roční potřeby tepla na vytápění při zateplení vnějších stěn a komplexním
zateplením podle dnes doporučených požadavků:
Kromě finančních úspor existují k zateplení i další důvody. Jaké to jsou?
Snížením energetické náročnosti domu zároveň snížíme emise skleníkových plynů (CO
2
) a výskyt kyselých dešťů (SO
2
). „Jeden
m
3
pěnového polystyrenu totiž ušetří až 50 kg emisí CO
2
za rok! Energie potřebná na výrobu izolací a s ní spojené emise CO
2
se
zateplením vrátí během několika týdnů a dále již chráníme naše životní prostředí,“ dodává Pavel Zemene, předseda Sdružení
EPS ČR. Zateplovací systémy s pěnovým polystyrenem jsou navíc recyklovatelné. Dobře zaizolovaný dům také potřebuje zdroj
tepla s malým výkonem, což má pozitivní vliv na jeho pořizovací cenu. U domů s nízkou energetickou náročností se dají výhodně
využívat i alternativní zdroje, jakými jsou solární články, tepelná čerpadla, teplovzdušné vytápění apod. Nespornou výhodou
zateplovacích systémů je pak rovněž ochrana vlastních stavebních konstrukcí před vlivem povětrnosti a zlepšení dosavadního
vzhledu. „Kvalitní systém také zabraňuje karbonataci betonu panelových budov, čímž opět prodlužuje jejich životnost,“ uzavírá
Pavel Zemene. Investice do snížení energetické náročnosti domu je navíc výhodná a trvalá. „Kvůli neustále rostoucím cenám
energií se bude návratnost zateplení dále výrazně zkracovat,“ uzavírá Milan Machatka.
