STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
6
Je to jistě odvážné předsevzetí, ke kterému
je možné dojít jen přijímáním postupných kro-
ků. Prvním z nich je zavedení Průkazů ener-
getické náročnosti budov podobně, jako tomu
je například u elektrických spotřebičů. Průkaz
energetické náročnosti budovy je nově defino-
ván zákonem č. 177/2006 Sb., který je nove-
lou zákona č. 406/2000 Sb. Forma a způsob je-
ho zpracování je detailně popsán ve vyhlášce
č. 148/2007 Sb.
Obsahem Průkazu energetické náročnos-
ti budov jsou logicky údaje o energetické ná-
ročnosti budovy. Ty se vypočítávají na zákla-
dě metody stanovené prováděcím právním
předpisem. Výpočet zahrnuje celkovou roční
spotřebu všech energií v návaznosti na plochu
budovy, čímž určuje energetickou náročnost
budovy a klasifikuje ji následně do jednotli-
vých kategorií dle výše její tepelné ztráty.
Na základě výše zjištěné tepelné ztráty jsou
pak budovy rozděleny do sedmi klasifikačních
tříd A (nejnižší tepelná ztráta) – G (nejvyšší te-
pelná ztráta).
Od poloviny roku 2013 je povinné předklá-
dat energetický průkaz budov při výstavbě bu-
dov nových, při větších rekonstrukcích budov
s celkovou podlahovou plochou nad 1000m
2
,
ale také u objektů určených k bydlení, proná-
jmům či dalším komerčním účelům.
Prozatím se tato nařízení týkají veřejných
budov, komerčních budov a společenství vlast-
níků bytových jednotek. Lze však očekávat, že
se zavedením těchto opatření ve veřejné a ko-
merční sféře dojde brzy k dalšímu zpřísnění
energetických pravidel i ve výstavbě privátních
rodinných domů.
MYŠLENÍ LIDÍ V ČR
PŘEDBÍHÁ NORMY
Myšlení lidí u nás v oblasti individuální vý-
stavby však v tomto ohledu v mnohém zavá-
dění zpřísňujících předpisů předbíhá. Náklady
na budoucí provoz rodinného domu či bytu jsou
pro potenciální stavebníky jedním ze zásadních
kritérií, které je později ovlivňují v řadě klíčo-
vých technických rozhodnutí. Patří k nim na-
příklad výběr a skladba jednotlivých kompo-
nentů obálky domu, jako jsou optimální volba
materiálů pro nosné obvodové konstrukce, ok-
na, izolace základové desky, stropů a střechy,
správná orientace velkých prosklených ploch
směrem ke světovým stranám, vhodné osazení
domu do terénu a samozřejmě také profesionál-
ní a odborný návrh topné soustavy domu včet-
ně jejího provedení zkušenou oborovou firmou.
Cílem veškerých těchto snah je dosáhnout
co nejmenších tepelných ztrát domu tak, aby
potřeba jejího pokrytí v budoucnu vedla k co
nejnižším finančním výdajům.
SOUČASNÉ MOŽNOSTI A TRENDY
VE VÝSTAVBĚ RODINNÝCH DOMŮ
Požadavky na dosažení co nejnižších pro-
vozních výdajů na vytápění rodinných domů
do značné míry předurčilo, jakým směrem se
bude vývoj v této oblasti ubírat. S vyšší infor-
movaností laické stavební veřejnosti se takřka
ze dne na den u nás přestaly stavět tzv. „Stan-
dardní rodinné domy“, jejichž energetická spo-
třeba představovala zhruba 120 - 150 kWh/m
2
a rok podlahové plochy domu a do popře-
dí se dostaly pojmy, jako jsou „Energeticky
úsporné domy“ s energetickou potřebou pod
70 kWh/m
2
a rok, avšak ještě více „Nízkoener-
getické domy“ se spotřebou pod 50 kWh/m
2
a rok a nyní se zájem stále více obrací k dosa-
žení hodnot v kategorii „Pasivní dům“, kdy by
roční spotřeba energií v takovýchto domech
neměla překročit hranici 15 kWh/m
2
podlaho-
vé plochy.
Dosažení těchto hodnot je možné pouze
s přispěním výkonných tepelných izolací, kte-
ré jsou dnes více méně součástí všech obvodo-
vých konstrukcí nízkoenergetických či pasiv-
ních domů.
S klidným svědomím lze tedy říci, že ať již
jde o dřevostavby, cihlostavby, zděné domy či
domy s využitím jiných nosných systémů, po-
kud je naším cílem dosažení pasivního standar-
du, bez přítomnosti tepelných izolací v obvodo-
vé konstrukci by se jej s pomocí jiných běžných
materiálů na trhu nedalo dosáhnout, respek-
tive dalo, ale za pro konstrukci neakceptova-
telných tlouštěk. Tepelný odpor obvodových
plášťů v současné době stavěných pasivních do-
mů, které byly realizovány na našem území, to-
tiž dosahuje hodnot tepelného odporu cca R =
9,00 m
2
K/W, což představuje součinitel prostu-
pu tepla cca U = 0,110 W/(m
2
K).
O tom, že těchto hodnot bez použití tepel-
ných izolací v konstrukci nelze dosáhnout, nej-
lépe vypovídá následující tabulka:
ZPŘÍSŇUJÍCÍ SE EVROPSKÉ NORMY
v oblasti snižování energetické náročnosti budov a jejich dopady
na skladbu obvodových plášťů a účinnost tepelných zařízení
Implementace evropských norem do naší národní legislativy se stále viditelněji promítá do chodu mnoha oborů. Pomalu si tak zvykáme
nejen na „české pomazánkové“, ale také na úsporné žárovky nebo zpřísňující se hygienické či stavební předpisy.
K nim patří také novela evropské směrnice z května roku 2010, která si klade za cíl snížit energetickou náročnost budov. Je totiž obec-
ně známo, že budovy jsou největším spotřebitelem energií na světě. Jen v Evropské unii jí spotřebují přibližně 40 %. Směrnice je vedena
pod číslem 2010/31/EU. Jejím schválením byla zahájena okamžitá implementace do české legislativy a přijetí příslušných novel a prová-
děcích předpisů. Novela směrnice ukládá za povinnost výrazně snížit spotřebu energie mnohem širšímu spektru budov, než tomu bylo
doposud a nově zahrnuje také rozsáhlejší rekonstrukce objektů bez ohledu na jejich využití či velikost. Od roku 2020 by pak všechny no-
vě stavěné budovy v EU měly mít téměř nulovou spotřebu energie.
Foto archiv Bosch Termotechnika s. r. o.
