STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
90
Pevnost
Pevnost v tlaku (20-30 MPa) a v tahu
za ohybu (4-6 MPa) mají oba materi-
ály stejnou. Při návrhu je proto mož-
né počítat s oběma materiály srov-
natelně. Pouze při namáhání plochy
valivým zatížením je vhodnější pou-
žít cementový potěr, který vykazuje
větší odtrhové pevnosti než anhydrit.
Konstrukční výška
Omezený prostor pro podlahovou
skladbu bývá častým případem. An-
hydritové potěry je možné prová-
dět již od tloušťky 30mm. Cemen-
tové potěry od 50mm. Není to dáno
pevností, ale tvarovou stabilitou. Ce-
mentové potěry vykazují velké a ne-
rovnoměrné smršťování při zrání. Se
snižující se tloušťkou je míra defor-
mace větší. Anhydritové potěry se
takřka nesmršťují, a umožňují proto
nižší realizovanou tloušťku.
Konstrukční systém stavby
Pro volbu potěrů je důležité zohled-
nit také konstrukční systém stavby
a jeho stáří. Monolitické železobe-
tonové konstrukce vysychají několik
měsíců a zvýšená vlhkost uzavřená
v podlaze může způsobit problémy
jako snížení pevnosti anhydritu nebo
osmotický jev v cementovém potěru.
Při návrhu na lehké stropy je vhodné
rovněž zohlednit průhyby, které mají
vliv na velikost dilatačních polí.
Směrová orientace stavby
a oslunění
Se stavbou souvisí také směrová ori-
entace a míra oslunění. Západní stra-
ny je vhodné zohlednit díky rychlé
změně teploty při přechodu ze stínu
do oslunění. V rámci podlah se jed-
ná o podobný jev jako spuštění pod-
lahového topení na určité části pod-
lahy. Je proto vhodné provádět více
dilatací. Čerstvé cementové materiá-
ly těžce snáší skokovou změnu tep-
lot. V těchto případech je odolnější
anhydrit.
Velikost dilatačních polí
Teplotní roztažnost anhydritu i ce-
mentového potěru je stejná. Zásad-
ní rozdíl je v míře smrštění při zrání.
Anhydritové potěry proto umožňují
realizaci ploch až 600 m
2
bez dilata-
ce. U cementových potěrů je dopo-
ručeno provádět tzv. smršťovací spá-
ry po 16 m
2
(max. 36 m
2
). Při návrhu
je vhodné posoudit způsob zatížení
podlahové desky. Jednostranné zatí-
žení např. skříní nebo regálem mů-
že způsobit dodatečné stlačení pod-
kladní izolace, pokles desky na jedné
straně a zvýšení na druhé. Větší dila-
tační celek je v tomto případě vhod-
nější, zvláště při požadavku na kro-
čejový útlum, kdy není možné použít
pevnější izolaci.
Typ nášlapné vrstvy
Podlahová krytina ovlivňuje výběr
potěru významně. Tepelná jímavost
krytiny při oslunění má vliv na za-
hřívání celé podlahové skladby. Dů-
ležitý je požadavek na přídržnost
k podkladu. Velká tepelná roztaž-
VYBÍRÁME PODLAHOVÝ POTĚR
V současnosti jsou jedny z nejpoužívanějších podlahových materiálů lité potěry. Používají se cementové, nebo na bázi anhydritu. Který je
lepší, nelze říci. Každý má své výhody a omezení. Níže se pokusím nastínit vybrané faktory, které je třeba zohlednit při výběru vhodného
podlahového potěru, neboť správná volba materiálu na základě reálných podmínek je základem bezproblémové realizace bez závad.
Obchodní název
Pevnost v tlaku
po 28 dnech
Pevnost v tahu
za ohybu
CEMLEVEL 20
˃
20 MPa
˃
4 MPa
CEMLEVEL 25
˃
25 MPa
˃
5 MPa
CEMLEVEL 30
˃
30 MPa
˃
6 MPa
Obchodní název
Pevnost v tlaku
po 28 dnech
Pevnost v tahu
za ohybu
ANHYLEVEL 20
˃
20 MPa
˃
4 MPa
ANHYLEVEL 25
˃
25 MPa
˃
5 MPa
ANHYLEVEL 30
˃
30 MPa
˃
6 MPa
Cementové potěry
Anhydritové potěry
nost některých typů keramiky nebo
tvarové změny dřevin vyžadují vyso-
kou přídržnost k podkladu. Odtrho-
vé pevnosti cementových potěrů jsou
cca 2x vyšší než u anhydritů. Prodyš-
nost podlahoviny ovlivňuje fyzikál-
ně-chemické chování potěrů. Ne-
prodyšná krytina zamezuje rychlým
změnám vlhkosti podkladu. Náhlé
změny vlhkosti cementových potě-
rů aktivují procesy způsobující krou-
cení, a to bez vlivu na stáří potěrů.
Proto je pro prodyšné podlahoviny
vhodnější anhydrit, zvláště v kombi-
naci s podlahovým topením. Při vol-
bě krytiny často hraje roli požadavek
zákazníka na minimální množství di-
latací. V tomto ohledu má obrovskou
výhodu rovněž anhydrit, jenž umož-
