STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
4
Prostory dnešních pražských ná-
plavek slouží jako nástupní sta-
noviště a kotviště výletních lodí,
dějiště společenských akcí, jaký-
mi jsou výstavy, koncerty, sou-
těžní klání, provozování farmář-
ských trhů, ale jsou také místem
oddychu Pražanů a návštěvníků
Prahy, kteří zde posedávají v ná-
břežních restauracích nebo jen
tak pozorují klidný tok řeky či
úžasné splynutí nádherných labu-
tí s řekou Vltavou.
V těchto dnech si však Pražská
náplavka do svého života připisu-
je další historický milník. Stala se
jím rekonstrukce a přestavba Praž-
ských kobek situovaných v pro-
storách náplavky na Rašínově ná-
břeží. Původně málo využívané
skladové prostory nyní procháze-
jí komplexní funkční i stavební
proměnou. Výhradním dodavate-
lem rekonstrukce kobek je pražská
společnost Rekomont a. s. Nás za-
jímaly bližší detaily a podrobnosti
průběhu rekonstrukce. Spojili jsme
se proto s předsedou představen-
stva společnosti Rekomont a. s.,
panem Vladkem Domažlickým.
Ten v úvodu našeho setkání,
které se uskutečnilo přímo v pro-
storách jedné z nově revitalizova-
ných kobek, říká:
„V rámci projektů revitalizací
pražských náplavek je přestavba
kobek na Rašínově nábřeží již dru-
hou námi realizovanou akcí.
V loňském roce jsme úspěš-
ně provedli stavbu zasíťování Ho-
řejšího nábřeží, která zahrnova-
la kompletní rekonstrukci a novou
výstavbu inženýrských sítí. Roz-
vody byly realizovány v zámrzné
hloubce, proto bylo nutné použít
předizolované potrubí s integro-
vaným topným kabelem. Tyto sítě
včetně elektrorozvodů na nábřež-
ní straně byly ukončeny ve speci-
álních podzemních šachtách s vo-
dotěsným technickým prostorem
pro možné připojení kotvících lo-
dí, sítě na smíchovské straně by-
ly ukončeny v šachtách a rozva-
děčích v jednotlivých kobkách.
Celková délka všech inženýrských
sítí přesahovala 17 km. Na závěr
rekonstrukce byl prostor Hořejšího
nábřeží předlážděn původní histo-
rickou dlažbou.
Nyní se nacházíme na opačné
straně Vltavy, kde dokončujeme
stavbu s názvem „Úpravy kobek
na Rašínově nábřeží“. Tyto pro-
story nyní dostávají novou netra-
diční tvář, kde se snoubí moderní
technologie současné architektu-
ry s pražskou historií. Rekonstruk-
cí prošlo 6 kobek, které budou již
brzy sloužit jako kulturně spole-
čenské prostory veřejného života
v historickém centru Prahy.“
V jakém stavu se kobky na-
cházely při převzetí staveniště
a co bylo nutné udělat nejdříve?
V prostorách jednotlivých ko-
bek již byly zhotoveny základové
železobetonové desky včetně ka-
nalizačních jímek a vodoměrných
šachet. Nejdříve bylo nutné reali-
zovat ležaté rozvody ZTI včetně
průchodů základovou deskou. Před
kobkami byly vybudovány základy
a šachty pro uzavírací zařízení ko-
bek – budoucí pivotové dveře.
Ze svislých konstrukcí byl
proveden hrubý nástřik torkreto-
vého betonu stěn a kleneb. Sou-
částí jedné z kobek byla i nově
vybudovaná hlavní přípojka vo-
dy a především uklidňující nádrž
v rámci vedení tlakové kanaliza-
ce mezi sběrnou jímkou v komu-
nikaci náplavky (sloužící mimo
jiné i pro likvidaci splašků z vý-
letních lodí), a standardní kanali-
zační stokou vedenou pod nábře-
žím za zadními zdmi kobek.
Jaké další práce jste zde mu-
seli provést v návaznosti na bu-
doucí využití prostor?
V první řadě jsme museli vybu-
dovat železobetonové konstrukce
vestaveb zázemí kobek. Ty jsou
provedeny z vysokopevnostního
betonu včetně schodiště. Dále to
pak byly zámečnické konstrukce,
které jsou zakryty leštěným nere-
zovým plechem. Tyto konstrukce
člení horní patro vestavby na jed-
notlivé provozní místnosti, tech-
nologickou místnost, případně
na toalety v kobkách s kavárnou.
Následovaly práce při úpra-
vě jednotlivých vrstev stěn a kle-
neb počínaje vyrovnávacími tor-
krety, přes dodatečně navrženou
hydroizolační membránu až po fi-
nální povrchy ze speciálních stěrek
s úpravou pískováním.
V rámci technologií se samo-
zřejmě jednalo o provedení roz-
vodů vody a kanalizace, instalaci
podlahového vytápění, systému
vzduchotechniky včetně reku-
peračních jednotek a dále elek-
troinstalace s jednotlivými kon-
covými prvky a jejich nosnými
konstrukcemi. Ve vstupním por-
tálu byly vybudovány nové ka-
menné stupně jako protipól hor-
ní klenby, což dotváří celkový
pohled na vstup ve tvaru mírné
elipsy.
Které práce byly z vašeho
pohledu nejsložitější?
Pražská náplavka patří v současné době mezi společensky nejatraktivnější místa na březích řeky
Vltavy. Historie jejího vzniku se začala psát na přelomu 19. a 20. století, kdy byla v letech 1870 - 1878
vybudována její první část společně s výstavbou mostu Palackého. Výstavba druhé části od Palackého
náměstí k Vyšehradské skále pak byla společně s Vyšehradským tunelem dokončena v roce 1905.
SPOLEČNĚ MĚNÍME TVÁŘ PRAŽSKÝCH NÁPLAVEK
Říká předseda představenstva společnosti Rekomont, a. s., pan Vladko Domažlický
