STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
22
Trendem posledních let se stal urputný boj
za záchranu naší těžce zkoušené zeměkoule.
Ani revoluční nápad nahradit zanášení ovzduší
zplodinami z fosilních paliv a rozšiřování
nevzhledných uhelných pánví vysokými větrnými
elektrárnami a rozsáhlými solárními poli se ale
neukázal jako ideální řešení jak z hlediska funkčnosti
a efektivity, tak zejména z hlediska estetického.
Mezi Otrokovicemi a Bělovem však na řece Moravě
vzniká důkaz, že je možné najít i řešení, které
veškeré požadavky na výrobu kvalitní a zároveň
ekologicky šetrné energie s minimálními zásahy
do scenérie dokáže skloubit. V nejbližších dnech
se totiž na místním jezu rozběhne na plné obrátky
malá vodní elektrárna se „zelenou střechou“.
Přestože by se projekt takového rá-
zu mohl jevit jako výtvor vynalézavos-
ti moderního osvíceného člověka, ne-
ní to tak docela pravda. Ve skutečnosti
se jedná již o dvacet let starý záměr
s komplikovanou historií, který se te-
prve nyní dočká svého dokončení. No-
vý investor se rozhodl projekt znovu
oživit, vložit do něj více než sto mili-
onů korun a napravit chyby předcho-
zích majitelů. A že bylo co napravovat.
Od samého počátku ještě v první po-
lovině devadesátých let nezačala stav-
ba příliš šťastně. Jedna ze stěn byla vy-
budována na špatném místě a nezbýval
tak dostatek prostoru pro technologie
elektrárny. Definitivní tečku za počá-
tečními pracemi plnými neshod a kom-
plikací pak udělala povodeň v roce
1997. Rozestavěný objekt byl proto
důkladně zakonzervován vrstvami be-
tonu a zeminy a poté zaplaven. Když se
LEVNÁ A EKOLOGICKÁ ENERGIE NA BETONOVÝCH ZÁKLADECH OD ZAPY
VODNÍ ELEKTRÁRNA BĚLOV
na stavbě na přelomu let 2011 a 2012
začalo znovu pracovat, bylo proto nut-
né všechny vrstvy znovu odstranit, od-
řezat prefabrikovanou stěnu a základy
i celou pravou stranu dostavět. Ulehče-
ní představoval snad jen hotový nátok
a hlavně původní, dosud platná projek-
tová dokumentace se stavebním povo-
lením, na něž bylo možno navázat.
ŽÁDNÉ BETONOVÉ ZDĚŠENÍ
SE ŠÍŘIT NEBUDE
Když se řekne vodní elektrárna,
první, co si leckdo představí, je mo-
hutná, snad i trochu děsivá stavba.
To ale rozhodně není případ bělovské
elektrárny, která spadá do kategorie
těch malých. Ve svých útrobách totiž
ukrývá pouze malou, plně automatic-
kou, jednopodlažní strojovnu a dvě
kaplanovy turbíny o celkovém výko-
nu 1,6 megawatt. Celý mechanismus
je uložen v odolném betonovém hávu.
Protože zhotovitel projektu JC STAV
s r. o. dlouhodobě spolupracuje s re-
nomovanou „barevnou“ betonárnou
ZAPA beton a. s., stala se právě ta vý-
hradním dodavatelem betonu. Od loň-
ského července ho sem postupně na-
vozila jenom něco málo přes 2400 m
3
.
I to dokazuje, že u Bělova nevzniká
žádné betonové monstrum závratných
rozměrů. Některé původní betonové
konstrukce byly dokonce zachovány,
dodělat se proto musely jenom opěrné
stěny na zmiňované pravé straně a pak
samozřejmě celá konstrukce samotné
elektrárny. Veškeré betonáže ale bez
problémů zvládla obstarat betonárna
v Hulíně.
Ač by se mohlo zdát, že postavit
vodní elektrárnu a snažit se zkrotit ži-
vel, jako je voda, bude pořádný oříšek,
realizátoři projektu podobné představy
překvapivě vyvrátili s tím, že vše pro-
bíhalo víceméně bez problémů. „Žád-
né výrazné komplikace nás nepotkaly.
Je pravdou, že stavba sice byla v prů-
běhu práce dvakrát zatopena vodou, ale
