Stavební a investorské noviny - 5/2013 - page 33

33
STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
pro kterou nemají žádné využití. Začali
jsme proto testovat tuto zrnitostní třídu
jako stejné ostřivo, pro které jsme před-
tím používali slévárenské písky. Ukáza-
lo se, že spojení elektrárenského popílku
s podsítnou frakcí 0-2 má, po doplnění
určitým malým množstvím cementu,
velice dobré parametry jako sanační
a rekultivační materiál. Množství
přidávaného cementu se přitom různí
podle požadavků rekultivační akce. Při
rekultivacích totiž hodně záleží na tom,
zda se rekultivuje plocha, která má dále
sloužit pouze pro lesní nebo polní rekul-
tivaci nebo má na této ploše vzniknout
průmyslový areál, který předpokládá
další výstavbu průmyslových hal. V ta-
kovémto případě pak přicházejí v úvahu
další parametry požadované k zakládání
průmyslových staveb z hlediska únos-
nosti podloží. A právě modifikací, kdy
buď přidáváme malé množství cementu
nebo vyhledáváme jiné vhodné popílky,
jsme schopni upravovat výsledné fyzi-
kální a mechanické parametry těchto
výplňových a rekultivačních hmot.
Ukazuje se, že tento materiál je velice
dobrý, protože haldovina z heřmanic-
kého hlušinového odvalu má značný
podíl psamitické frakce a vyhořelé části
jílovců a prachovců v podstatě vytvářejí
horniny, které se svým výpalem blíží
porcelanitům, což jsou velice odolné
a hutné horniny. Výsledek tohoto spojení
pak přináší navíc i zvýšenou kvalitu
frakce 0-2.
V jakém stavu se tento Váš nový
materiál nyní nachází? Lze jej
okamžitě použít?
V této fázi jsme obdrželi průmys-
lový vzor, sanační materiál je chráněn
patentem a je připraven pro okamži-
té použití. Velkoobjemové zkoušky
dopadly velice dobře a myslím si, že
ani praktické použití by nás nemělo
zaskočit nějakým nepředvídatelným
chováním těchto stavebních hmot.
Víte již o nějaké akci, na které by
mohl být tento sanační materiál
využit?
Já jsem zodpovědný pouze za labo-
ratorní část věci a obchodní záležitosti
jdou mimo mě. Vím ale, že již probí-
hají jednání mezi Ostravskou těžební,
a.s. a společností AWT, a. s., což je
bývalé OKD Doprava, o sanačních
a rekultivačních akcích na území Mo-
ravskoslezského kraje. Hovořilo se také
o likvidaci starého, hlubinného, opuko-
vého dolu v blízkosti Mělníka, kde by
bylo možné tento materiál vyzkoušet.
Tato jednání já již ale sleduji spíš jen
ze zájmu. Naším cílem bylo využít
nepotřebnou frakci 0 - 2 pro výrobu
stavebního materiálu, který z hlediska
chemického složení nemá negativní
vliv na životní prostředí a z hlediska
fyzikálně-mechanických vlastností jej
dokážeme modifikovat podle požadav-
ků místa určení. A to se nám podařilo.
Jaké jsou největší výhody nového
sanačního a rekultivačního
materiálu?
Jednoznačně má tento materiál ve-
lice příznivé charakteristiky z pohledu
nároků na ekologickou nezávadnost.
Podsítná frakce 0 - 2 je certifikována
jako výrobek a standardně odzkoušena
u TAZUS Praha. Stejně tak všichni
producenti elektrárenského popílku
mají certifikáty dokládající, že se jedná
o stavební materiál. Vstupní suroviny
proto již nelze nazývat „odpadem“, ale
jsou to certifikované vstupní suroviny,
a to je jejich nespornou výhodou. Další
obrovskou výhodou je i hledisko eko-
nomické. Množství produkované frakce
0 - 2 závisí od technologií v lomech,
které zpracovávají primárně drcené
kamenivo. Pokud se drcení provádí
na dynamických, odrazových nebo
kladívkových drtičích, tak právě tam
se produkuje velké množství těchto
jemných frakcí, které nenacházejí žád-
né uplatnění. Jejich jediným možným
využitím je inertní posyp v zimních
měsících, a to ještě ne všude, protože
tento inertní posyp nelze použít třeba
v rámci aglomerace jako je Ostrava. Lze
tedy konstatovat, že na většině provo-
zoven, které vyrábějí drcené kamenivo,
se frakce 0 - 2 hromadí, rozfoukává
ji vítr a firmy s ní mají víceméně jen
problémy. Přitom se dá na základě
našeho patentu velice dobře zužitkovat.
Pro tyto firmy by to mohl být optimální
model bezodpadní technologie, který
by mohl i dost podstatně vylepšit jejich
ekonomiku.
Jak je to ale vlastně
s vlastnickými právy na tyto
sanační materiály? Patří Vám
nebo Ostravské těžební, a. s.?
Před dvěma lety došlo k dohodě
mezi námi a Ostravskou těžební společ-
ností o tom, že my provedeme výzkum
jejich frakce 0 - 2, který bude tato
společnost financovat a pokusíme se
vyvinout kvalitní sanační a rekultivační
materiál. Hospodářskou smlouvu jsme
podepsali ve znění, že pokud se nám vý-
zkum podaří, původcem patentu zůsta-
nu já společně s kolegou Ing. Mališem
a jeho majiteli budou ti, kteří výzkum
financovali, tedy Ostravská těžební.
Děkujeme za rozhovor
a přejeme mnoho dalších,
zajímavých patentů
Ing. Miroslav Bindač
Ostravská těžební, a.s.
Mostárenská 1140/48
706 02 Ostrava-Vítkovice
tel.: +420 596 634 723
e-mail:
1...,23,24,25,26,27,28,29,30,31,32 34,35,36,37,38,39,40
Powered by FlippingBook