STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
10
Jak již bylo řečeno, byla budova na-
vržena jako projektový ústav. Z této
koncepce také vyplývalo její dispoziční
řešení, které se z dnešního pohledu sice
jeví jako neekonomické, ale perfektně
pokrývalo potřeby pro práci na rýsova-
cích prknech. Členitá dispozice nabíze-
la převážnou většinu rohových kance-
láři, které byly díky vysokým pásovým
oknům bez nadpraží ideálně prosvětle-
ny. Některá technická řešení však byla
poplatná dané době a z dnešního pohle-
du jsou již více než nevyhovující. Šlo
zejména o to, že stavební konstrukce
byly navrženy a postaveny bez přeruše-
ných tepelných mostů. To se také v po-
slední době výrazně projevilo na degra-
daci fasády a to především na obkladu
parapetních vyzdívek. Zde docházelo
k postupnému odmrzání a následnému
odpadávání obkladu. Zhoršení technic-
kého stavu fasády se začalo neúnosně
projevovat v roce 2011, což vedlo ma-
jitele objektu k rozhodnutí ukončit dílčí
opravy a začít řešit opravu fasády kom-
plexně.
Proto před koncem roku 2011
vypsal výběrové řízení na projekt re-
konstrukce celé fasády. Výběrové ří-
zení bylo vyhlášeno pouze jako interní
v rámci skupiny dceřiných společností
firmy SUDOP GROUP, která je vlast-
níkem objektu. To pro nás byla oprav-
Rekonstrukce fasády budovy SUDOP
proběhla úspěšně pod taktovkou realizační firmy Nevšímal
Objekt bývalého „Státního Ústavu Dopravního Projektování“ ve zkratce SUDOP byl dostavěn
na začátku 70. let dvacátého století. Budova byla cíleně navržena jako projektový ústav, a to v tom
nejlepším slova smyslu. Koncepce budovy odpovídala potřebám projektování dané doby a velké
části následných dekád. S vývojem nových technických řešení a technologií však původní budo-
va přestala vyhovovat současným potřebám, a proto se investor rozhodl přistoupit k její rekon-
strukci.
Co rekonstrukci předcházelo a jaké byly zadávací podmínky tohoto projektu, to už byla jed-
na z prvních otázek pro architekta projektu, Ing. arch. Tomáše Pechmana ze společnosti SUDOP
PRAHA. Ten v úvodu říká:
Původní stav
Vítězný návrh
Další soutěžní varianty
du výzva, protože „naše“ společ-
nost SUDOP PRAHA, která je jednou
z dceřiných společností, sídlí právě
v tomto objektu. Motivace byla více
než velká a bylo pro nás nepředstavi-
telné, aby rekonstrukci na „našem do-
mě“ projektovala jiná firma. Tomu také
odpovídalo úsilí, které jsme do soutěže
investovali. V rámci soutěže jsme při-
pravili několik odlišných variant, kte-
ré dle zadávacích podmínek mapovaly
možná technická, ekonomická i vzhle-
dová řešení. Poté bylo naším cílem pře-
svědčit investora, že právě naše návrhy
nejpřesněji a nejefektivněji naplňují je-
ho kritéria i potřeby rekonstruované bu-
dovy, což se nám podařilo.
Nechal vám investor „volné ru-
ce“ a jak vůbec fungoval váš vztah?
První fází bylo zpracování soutěž-
ních návrhů se snahou předložit nejlep-
ší řešení a právě získat důvěru inves-
tora k další práci na projektu. Zde je
třeba uvést, že investor je skupina pře-
devším bývalých projektantů s jasným
pohledem na projektování a osobním
vztahem k budově. S těmito fakty se
nám ze začátku zdálo, že získání důvě-
ry, která je samozřejmě pro projekto-
vání a kvalitní výsledek potřebná, bu-
de o to náročnější.
Druhou fází bylo odsouhlasení zá-
kladního konceptu návrhu pro dal-
ší projektování. Tím bylo zachování
stávajícího konceptu budovy, tj. pá-
sová okna, která probíhají nepřeruše-
ně po celém obvodu budovy a zacho-
vání vyzdívek a vnitřních betonových
parapetů.
Následovalo zpracování několi-
ka variant možných materiálových
a barevných řešení, které bylo možné
na budově použít. Varianty pracova-
ly s různými materiály i formou pou-
žití, od varianty zásadně měnící vzhled
až po návrh, který se materiálově i ba-
revně na původní řešení odkazoval. In-
vestor se následně přiklonil k posledně
jmenované variantě, předvěšená fasáda
s obkladem z cihelného střepu na para-
petech běžných pater a bond v antra-
citové barvě v parteru budovy. Těmi-
to postupnými kroky vzájemná důvěra
přirozeně vykrystalizovala. A dá se ří-
ci, že od této chvíle byl projekt plně
v naších rukou, což nebývá v dnešní
době pravidlem. To samozřejmě ne-
znamená, že by investor ztratil o pro-
jekt zájem, rozhodné kroky samozřej-
mě podléhaly schvalovacímu procesu.
Jaká byla původní vize projektu?
Podařilo se ji naplnit?
Základní vizí bylo přenést budo-
vu do 21. století a to jak technicky, tak
vzhledově. Neméně důležité bylo také
oživení budovy ve vztahu k dosti om-
šelé Olšanské ulici, ve které stojí.
Při práci na projektu si člověk dob-
ře uvědomoval kvalitu původního ná-
vrhu, a snahou tak bylo propsat kon-
cepci a logiku budovy i do jejího
nového vzhledu.
Prvotní snahou, v úplném začát-
ku projektování, bylo vtisknout budo-
vě naprosto nový, odlišný vzhled. Ta-
