STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
18
I přes to, že Vinařství LAHOFER
bylo založeno teprve v roce 2003,
patří mezi největší pěstitele révy
v České republice. Rozšíření vinař-
ství proto bylo žádoucí jak z hle-
diska výroby, tak z hlediska pro-
storu pro administrativní zázemí.
Příběh stavby
Celá budova je navržena a po-
stavena na motivu vinice. Vizu-
alizace interiéru a exteriéru jsou
světlé a vzdušné s nádechem jed-
noduchého moderního stylu, kte-
rý zobrazuje eleganci betonu, dře-
va a skla. I přes širší rozšíření
výstavby na tři části stavba půso-
bí na pohled jako nedílná součást
viničného prostranství. Marketin-
gový a obchodní ředitel Vinařství
LAHOFER, Daniel Smola, si no-
vou budovu nemůže vynachválit:
„Kromě toho, že budeme moci na-
výšit výrobu vína, přesune se sem
i administrativa, která je v tuto
chvíli taktéž v poměrně stísněných
prostorách. Obrovskou devizou
je ale právě prostor pro veřejnost,
kde budeme pořádat různé degus-
tace, firemní akce a představování
vín. Ve venkovním amfiteátru plá-
nujeme v letní sezoně pravidelně
pořádat koncerty, divadla, možná
nějaká letní kina a podobné akce.“
Návrh budovy vznikl v brněn-
ském architektonickém studiu
Chybík+Krištof Ondřeje Chybí-
ka a Michala Krištofa. Na začát-
ku ale mělo být všechno tro-
chu jinak: „Původní projekt byl
z dílny jiných architektů, ale ar-
chitektonické studio Chybík+
Krištof nás oslovilo, zda by nám
nemohli představit svoje nápady,
jak naši novou budovu vinařství
pojmout. Po společných jedná-
ních a po tom, co nám představili
ideu vinařství ve formě vlny s ven-
kovním amfiteátrem inspirova-
nou kopaným klenutým sklepem,
jsme od původního návrhu, který
byl ryze technický, upustili. Rea-
lizovaný projekt je dle mého zce-
la jedinečný a minimálně v České
republice nemá obdoby,“ vyprá-
ví zajímavý příběh nově vznikají-
cí budovy Daniel Smola.
Ondřej Chybík a Michal Kriš-
tof nám poskytli krátký rozhovor,
jak vznikala myšlenka betono-
vé vlny, proč byl zvolen beton ja-
ko základní stavební materiál a zá-
roveň popisují výjimečnost stavby
a jejího využití.
Jak jste se k zakázce na no-
vou budovu vinařství dostali?
OCH: Byla to vlastně souhra
náhod. Nejprve jsme objevili v no-
vinách, že Vinařství LAHOFER
má v plánu přípravu projektu
a stavbu nové budovy. To pro nás,
jako mladé moravské architekty,
byla mimořádně atraktivní infor-
mace. V té době jsme se také se-
známili s Vladimírou Mrázovou,
která tehdy řídila vinařství Son-
berk. Napadlo nás, že by se s pány
z Vinařství LAHOFER mohla znát
a požádali jsme o propojení.
MK: To se nakonec podaři-
lo a pár dní po novinovém člán-
ku jsme s vinaři seděli u jednoho
stolu.
Jak vznikal nápad na, „beto-
novou vlnu“? Čím bude budova
unikátní?
OCH: Od začátku jsme měli
volnou ruku při navrhování, dosta-
li jsme důvěru, která je pro vznik
výrazné architektury nezbytná.
Celý proces architektonické studie
trval několik měsíců a za tu dobu
jsme připravili asi deset zcela od-
lišných variant.
MK: U nás v ateliéru pracujeme
tak, že nejprve navrhneme několik
zcela odlišných ministudií, které
mají schematické půdorysy, hmo-
tové 3D pohledy a fyzický model.
Jedna varianta byly tři krabice, kte-
ré rozdělovaly celý dům na menší
hmoty, a vznikalo tak lepší měřít-
ko, druhá byl kruh s dvorem uvnitř,
Nezadržitelným tempem
roste na okraji Znojma
nedaleko obce Dobšice nové
centrum Vinařství LAHOFER,
které pomalu ale jistě získává
svou definitivní podobu.
Jedná se o moderní stavbu,
jejíž výjimečnost spočívá
ve využitelnosti centra.
Budova je navržena do tří
částí, a to na část výrobní,
administrativní a část pro
návštěvníky. Největší část
území pokrývá výrobna vína,
která spojuje návštěvnickou
a administrativní budovu
rekreačním střešním
amfiteátrem, který bude
sloužit například k pořádání
společenských událostí,
vinobraní či svateb.
Administrativní zázemí
vinařství obsahuje kanceláře
pro vedení a zaměstnance
společnosti Vinařství
LAHOFER, návštěvnické
centrum ukrývá restauraci
s kuchyní pro přípravu
specialit a nechybí ani
prezentační prostory
a barikový sklep s velkou
kapacitou míst k sezení či
stání.
VÍNO, BETON, UMĚNÍ
Foto Alexandra Timpau
Foto Pavel Barták