STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
38
Z hlediska letního období jsou nej-
více zatíženy podkrovní prostory
se střešními okny a orientací na jih.
Podkrovní bydlení je realizováno
pod šikmou střechou tvořenou dře-
věným krovem s krytinou a tepel-
nou izolací z minerální vaty mezi
a pod krokvemi, nebo z PIR izola-
ce nad krokvemi, tzv. nadkrokevní
zateplení. Součástí bytového pro-
storu jsou střešní okna nebo vikýře.
Problematiku zimního období řeší-
me tloušťkou tepelné izolace a kva-
litně izolujícími okny. Co se týče
letního období, tak tato problemati-
ka je v protikladu se zimním obdo-
bím a velmi obtížně se řeší. Snížení
vnitřních teplot se snadno prove-
de klimatizací, která je však ener-
geticky velmi náročná a nevede
k úsporám.
Norma ČSN 73 0540 Tepel-
ná ochrana budov nám ukládá, aby
nejvyšší teplota vzduchu v místnos-
ti byla v letním období +27°C (dle
ČSN), +26°C (dle STN) a neby-
lo nutné používat klimatizaci (platí
pro byty a bytové domy). Letní ex-
trémní vedra za poslední roky mají
stoupající tendenci, a proto bychom
se měli zamyslet již v projekto-
vém návrhu, jak můžeme zmír-
nit extrémní teplo v interiéru. Tep-
lota pod krytinou může dosahovat
v poledne +80°C i více. Jaká bude
teplota pod střechou záleží na ori-
entaci místností, počtu a velikosti
oken, sklonu oken, zastínění, sklad-
bě střešního pláště a druhu krytiny,
Tepelné izolace puren
V LÉTĚ NEZKLAMALY
V posledních letech zaznamenáváme klimatické změny, kdy dochází
k extrémním výkyvům počasí. A to jak v létě, tak i v zimě. Tyto klimatické
změny mají vliv na energetickou náročnost a na tepelnou stabilitu
a pohodu bydlení.
akumulační schopnosti stěn a pod-
lah a možnosti větrání. Nejslabším
místem z hlediska prohřívání jsou
střešní okna. Okna jsou umístěna
v rovině střechy a umožňují celo-
denní osvit.
Jinak je tomu u svislých oken
(vikýřů), kdy snadno dosáhne-
me zastínění okna přesahem stře-
chy v létě, ale v zimě potřebujeme
umožnit pronikání slunečního tep-
la do interiéru
Sluneční záření velmi snadno
prochází přes skleněné okenní vý-
plně a dopadá na podlahu (stěny).
Tyto plochy ohřeje a ty se potom
chovají jako tepelný zářič vyzařu-
jící akumulovanou tepelnou ener-
gii. Teplo nemůže projít do exte-
riéru přes obvodové konstrukce,
ohřívá je a takto se tento koloběh
opakuje. Vzniká nám tzv. sklení-
kový efekt. Nepomůže nám okno
otevřít. Musíme ochladit obvodo-
vé konstrukce, což není vždycky
možné. Stěny a podlahy je vhod-
né navrhovat s velkou akumula-
cí tepla, pokud je možnost ochla-
zení větráním v létě. Akumulace
má význam v chladných měsících.
Ochranou proti prohřívání jsou ro-
lety, markýzy, žaluzie, okenice
atd. Největšího efektu dosáhne-
me, když jsou umístěny před ok-
nem na straně exteriéru. Nejlépe
fungují eloxované kovy s reflexiv-
ním účinkem.
Šikmé střechy jsou navrhovány
jako lehké střešní konstrukce s vel-
mi účinnou vrstvou tepelné izolace
za účelem dosažení velmi malého
prostupu tepla v zimním období,
ale jsou málo účinné ke zpomale-
ní prostupu tepla. Izolace z mine-
rálních vláken umožňují snadnější
pronikání tepelného sálání, než te-
pelné izolace s uzavřenými buněč-
nými strukturami opatřené obou-
stranným hliníkovým povrchem.
Je vhodné kombinovat tepelné izo-
lace s materiály o vysoké objemo-
vé hmotnosti, tzn. s velkou akumu-
lační schopností. Tyto materiály
obvykle dobře fungují i jako akus-
tické izolace.
Cílem proti nadměrnému pře-
hřívání interiéru je zpomalit prů-
chod tepla přes střechu, aby se
nejvyšší denní teplota dosta-
la do vnitřního prostoru teprve
tehdy, když se venku ochlazuje.
V létě je akumulace tepla tak ve-
liká, že se vysoká teplota ve střeš-
ním plášti udrží i v noci. Rozpá-
lená krytina přenáší teplo sáláním
přes vzduchovou větranou meze-
ru do tepelně izolační vrstvy. Sá-
lavé záření neohřívá vzduch a pro-
chází beze ztrát do tepelné izolace.
Větraná mezera může prouděním
vzduchu ochlazovat povrch te-
pelné izolace a krytiny. Obvykle
v období vysokých teplot jsou vy-
rovnané teploty a proudění vzdu-
chu pod krytinou je velmi ma-
lé. Těžké krytiny akumulují přes
den více tepla a v noci ho vydá-
vají, čímž zhoršují fázový posuv
tepla. Společnost Puren proto do-
poručuje pro zlepšení tepelné po-
hody v letních měsících aplikovat
v nadkrokevním zateplení sklad-
by na dřevěném bednění s dře-
vovláknitou deskou a PIR izolací
opatřenou oboustranným hliníkem
(ne AL papírový nosič). Difúz-
ní pojistné hydroizolace s reflex-
ní vrstvou zmenšují sálavou slož-
ku tepla.
Problematika prohřívání in-
teriérů v letním období, chová-
ní střešních skladeb a vlastnosti
jednotlivých materiálů jsou čas-
to předmětem dohadů. Neexistuje
dostatek reálných měření a ověře-
ní z praxe. Teoretické výpočtové
programy jsou jen orientační a ne-
dokáží zohlednit realitu. Je třeba si
uvědomit, že zde hraje velmi vý-
znamnou roli rozdíl denních a noč-
ních teplot a délka trvání vysokých
denních teplot. Při dlouhodobých
vysokých denních teplotách a tzv.
tropických nocích dojde k prohřátí
interiéru vždy, je to jen otázka ča-
su. V našich klimatických podmín-
kách zatím takové dlouhodobé ex-
trémy netrvají.
Více informací naleznete na:
Prohřívání podkrovních místností přes střešní okna (vlevo a uprostřed) a přes šikmou střechu (vpravo)
