29
STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
Kotle na tuhá paliva
Zpřísňující se zákon o ochraně
ovzduší v ČR (zákon č. 201/2012 Sb.
s účinností od 1.9.2012) ve skuteč-
nosti to znamená, že již od roku
2014 mohou být na český trh uvá-
děny do provozu jen kotle 3. emis-
ní třídy a vyšší. Od roku 2018 to
budou dokonce jen kotle 4. emis-
ní třídy a vyšší. Zákon následně
počínaje rokem 2022 zakazuje do-
mácnostem provoz starých neeko-
logických kotlů 1. a 2. emisní třídy.
Na výměnu starého kotle na pevná
paliva za jiný, ekologičtější zdroj
bude možné získat dotaci ve výši
až 85% z maximální možné část-
ky 150 tis. Kč. Ministerstvo život-
ního prostředí zveřejnilo základní
rámec podmínek kotlíkových dota-
cí, které budou nově hrazeny z ev-
ropských fondů.
Bohužel, toto opatření se netý-
ká instalace nových zařízení, ale
pouze náhrady za staré neekologic-
ké kotle. Jako u každé dotace i zde
budou zejména stavitelé novostaveb
proti majitelům dříve postavených
domů při koupi kotle výrazně zne-
výhodněni. Vytápění novostaveb
rodinných domů kotli na tuhá pali-
va dnes bývá navrhováno spíše vý-
jimečně v místech, kde chybí mož-
nost napojení na jiné zdroje energií
či jako doplňkový zdroj. Pro část
populace zůstávají zajímavé nižší
náklady na vytápění tuhými palivy.
Nejmodernější kotle na tuhá
paliva emisní třídy 4 jsou dnes
vybaveny automatickým podá-
váním uhlí. Nízkoemisní třída 4
dnes vůbec nejméně zatěžuje ži-
votní prostředí. Jmenovitý vý-
kon špičkových kotlů tohoto typu
na našem trhu je 20 kW a při elek-
trickém příkonu 74 W dosahují za-
jímavé účinnosti až 89%.
Vytápění tuhými palivy je však
stále spojeno s vyššími nároky
na obsluhu kotle a omezenou mož-
ností regulace teploty.
Vítaným doplňkovým zdrojem
vytápění rodinných domů na tuhá
paliva jsou dnes naopak krby. Ty
plní výborně funkci nejen doplň-
kového zdroje vytápění, ale také
estetickou.
Vytápění elektřinou
Vytápění elektřinou je možné vše-
mi známými a dostupnými způsoby,
tzn. u nás velmi dobře známými lo-
kálními topidly – tzv. „přímotopy“,
elektrickým podlahovým vytápě-
ním, ústředním vytápěním radiáto-
ry s pomocí elektrokotle a samozřej-
mě také s pomocí velkoplošného
teplovodního podlahového vytápění
– také s pomocí elektrokotle.
ností 106 - 109%. Vyšší účinnosti
kondenzační kotle dosahují díky
zachycení horkých spalin (jejich
teplota dosahuje až 120 °C) obsahu-
jících převážně vodní páry ve spe-
ciálním výměníku. Ty by jinak bez
dalšího využití unikly do ovzduší.
Zbytkové teplo ze spalin je pro-
střednictvím výměníku předáno
dále do topného systému, což při-
spívá lepšímu využití spalované-
ho plynu a jeho o téměř 20% nižší
spotřebě ve srovnání s dříve po-
užívanými atmosférickými kotli.
I u kondenzačních kotlů obecně
platí, že čím nižší je teplota vody
v topném systému, tím účinnější je
využití kondenzačního principu.
Ideální pro provoz kondenzačních
kotlů jsou teploty vody v topném
systému na úrovni např. 50/30 °C.
Za této konstelace se naplno uplatní
kondenzační režim kondenzačního
kotle, dochází k výrazné konden-
zaci vodní páry a tím ke zvýšení
účinnosti kondenzačního kotle až
na 109%. Z toho je zřejmé, že i pro
zajištění maximální efektivity vy-
tápění kondenzačními kotli je nej-
vhodnější velkoplošné teplovodní
podlahové vytápění.
Co se týče cen kondenzačních
kotlů, je zřejmé, že díky ukončení
výroby atmosferických kotlů do-
jde k jejich dalšímu poklesu cen.
Výrobci budou totiž kotle vyrábět
ve větším množství, budou levně-
ji nakupovat součástky a díky vel-
ké konkurenci lze očekávat i větší
boj jednotlivých výrobců na trhu.
Je tedy předpoklad, že spotřebitel
získá brzy tento špičkový a úspor-
ný produkt za cenu blížící se kdy-
si cenám běžných plynových kotlů.
To u spotřebitelů jistě dále umocní
jejich atraktivitu.
Vytápění elektřinou je sice stá-
le považováno za nejméně hospo-
dárné, nicméně s realizací rodin-
ných domů v nízkoenergetickém
až pasivním standardu s velmi
nízkou potřebou doplňování tep-
la k pokrytí tepelné ztráty se ze-
jména u domů s menší podlahovou
plochou stává vytápění elektřinou
stále zajímavějším. Je tomu tak ze
dvou důvodů. Prvním z nich jsou
poměrně velmi nízké pořizovací
náklady, kdy postačí pouze běž-
ný přívod na 230V a cena panelu
– přímotopu. Náklady na topnou
soustavu v menším rodinném domě
jsou tak mnohdy třetinové ve srov-
nání s běžným ústředním vytápě-
ním. Vyrovnat amortizační náklady
formou úspor za rozdíl v pořizo-
vací ceně topných soustav tak trvá
značně delší dobu. Druhým je pak
fakt, že vytápění elektřinou je čis-
té, bezobslužné, dá se velmi dobře
regulovat a nároky na údržbu jsou
minimální.
Vývoj v dosahování vyšší účin-
nosti navíc nespí ani v této oblas-
ti. Příkladem mohou být elektrické
přímotopné panely se zabudova-
nou šamotovou akumulační des-
kou, do nichž je zabudován topný
vodič. Tyto panely díky integrova-
né desce dlouho vychládají, a za-
mezují tak vzniku teplotního šo-
ku, jako je tomu v případě běžných
přímotopů. Co je však nejpodstat-
nější, vykazují v porovnání s ni-
mi také o 30-40% nižší náklady
na vytápění.
A co říci závěrem?
Nejbližší budoucnost ve vytápění
rodinných domů bude i v příštích
letech určována třemi základními
parametry. Prvním z nich bude sa-
motná cena vstupních energií nut-
ných k výrobě tepla, druhým ná-
klady na pořízení topné soustavy
a třetím pak výše tepelné ztráty ob-
jektu. Vzhledem k neustálému vý-
voji cen na trhu s energiemi, ob-
jevování nových zdrojů i systémů
nelze označit žádný z topných sys-
témů za více, či méně perspektiv-
ní. Z hlediska spotřebitele má pak
cenu jediné. Naučit se stavět domy
s nulovou spotřebou energie. Směr-
nice Evropského parlamentu a ra-
dy 2010/31/EU o energetické nároč-
nosti budov s takovou tezí počítá již
od roku 2020, kdy všechny nově re-
alizované budovy mají mít téměř
nulovou spotřebu energie. Je to jen
sen a fikce bruselských byrokratů
nebo skutečná budoucnost? Nech-
me se překvapit!
Ivo Románek
Foto: produkty firem Vaillant, Bosch Termotechnika (obchodní divize Buderus a Dakon), Tece a Thermona.
