STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
6
Ať už se staví nový objekt nebo je rekonstruován starý rodinný domek po pratetě, vždy stojí na prv-
ním místě touha po co nejpříjemnějším vnitřním prostředí. Prvek, který je nezbytný pro vytvoření
vnitřního komfortu v dnešním slova smyslu, je bezpochyby kvalitní topný, případně i chladicí systém,
který musí splňovat náročná kritéria snadné regulace, efektivity a samozřejmě i příznivé ekonomiky
výstavby. Takovým systémem je teplovodní podlahové, popřípadě stěnové či stropní vytápění.
PLOŠNÉ TOPNÉ SYSTÉMY PRO RODINNÉ DOMY, BYTY,
VEŘEJNÉ A PRŮMYSLOVÉ OBJEKTY
– CO NEPODCENIT PŘI NÁVRHU A REALIZACI
zpáteþky a tím rĤznému odbČru tepla ze zdroje.
q = 86
W/m
2
18°C
26°C
q = 65
W/m
2
20°C
26°C
q = 54
W/m
2
21°C
26°C
Co bylo ještě včera výjimeč-
né, je dnes samozřejmostí: topné
a chladicí systémy s optimálním
výkonem, které se snadno přizpů-
sobují individuálním požadavkům,
patří ke standardu. Není proto pře-
kvapením, že se investoři při volbě
moderního a pokrokového systé-
mového řešení stále častěji rozho-
dují právě pro ně. Společnost FV-
-Plast, a. s. promítla své dlouholeté
zkušenosti z oblasti rozvodů vody
a topení do systému FV THERM,
který je odpovědí na tento vývoj.
Rozhodujícími kritérii při výběru
topného a chladicího systému jsou,
kromě komfortu uživatelů a archi-
tektonické volnosti, i úspora ener-
gie a hygiena, stejně jako ohledu-
plnost k planetě Zemi.
Účinnost systémů pro ploš-
né vytápění či chlazení zajišťuje
každý den optimální, přesně na-
stavitelný průběh profilu teplot
ve vytápěných prostorech. Nega-
tivní vlivy „klasických“ topných
systémů (teplovodních radiáto-
rů, fancoilů, přímotopných zdro-
jů) na vnitřní prostředí v místnos-
ti, jako je víření vzduchu, průvan
nebo hromadění tepla u stropu, tak
patří minulosti. Výškový průběh
teplot v místnosti vytápěné teplo-
vodním podlahovým topným sys-
témem odpovídá téměř fyziologic-
kému ideálu vytápění.
Oproti konvenčním bodovým
zdrojům tepla je u plošného vytá-
pění pocitové vnímání teploty pro-
středí posunuto výše. Objektiv-
ní teplota místnosti může tedy být
o 1 °C až 2 °C nižší. Z tohoto fak-
tu vyplývá úspora energie od 6
do 12%. Zároveň je možné výraz-
ně snížit teplotu topné vody v sys-
tému a tím dosáhnout optimálních
podmínek pro využití kondenzač-
ních plynových kotlů, tepelných
čerpadel či solárních kolektorů na-
pojených na akumulační nádrže ja-
ko centrální zásobníky tepla.
Existuje-li požadavek na kom-
fortní vytápění, které je možné
dnes nebo kdykoliv v budoucnu
napojit na moderní zdroje tepla ne-
bo chladu, jsou plošné temperační
systémy správnou volbou. Aby ty-
to systémy sloužily bez problémů,
je nezbytné při návrhu a montáži
vzít v potaz několik následujících
skutečností:
SAMOREGULAČNÍ SCHOPNOST
PLOŠNÉHO TOPNÉHO
SYSTÉMU
je vlastnost, která je nezřídka při
realizaci na přání zákazníka naru-
šena nevhodným doplněním tep-
lovodního podlahového vytápění
o teplovodní radiátory nebo kon-
vektory. Investor má totiž pocit, že
díky těmto tělesům lze lépe zvlád-
nout regulaci vytápěných prostor.
Na malém příkladu na obr. dole si
ukažme, že podlahový systém je
schopen při zachování stálé povr-
chové teploty modulovat výkon –
přesněji měrný tepelný tok – pře-
dávaný do prostoru v širokém
rozsahu. Při povrchové teplotě
podlahy 26 °C a návrhové teplotě
místnosti 20 °C dochází k měrné-
mu tepelnému toku q = 65 W/m
2
.
Poklesne-li v místnosti teplo-
ta o 2 °C např. v důsledku větrání
apod., stoupne rozdíl mezi povr-
chovou teplotou podlahy a vzdu-
chu v místnosti na 8 °C a tím
dojde k nárůstu měrného te-
pelného toku na q = 86 W/m
2
,
tedy cca o 33%. Naopak, stoup-
ne-li teplota v místnosti například
na 21 °C dojde ke snížení měrné-
ho tepelného toku na 54 W/m
2
, te-
dy asi o 17%. Z uvedeného vy-
plývá, že pokud je zdrojem tepla
udržována stálá teplota zpátečky
podle ekvitermní křivky, dochází
k menšímu či většímu vychlazo-
vání zpátečky a tím různému od-
běru tepla ze zdroje.
VELMI MALÝ VLIV DIMENZE
POTRUBÍ NA TEPELNÝ VÝKON
SYSTÉMU
Z porovnání ploch průřezu topné
trubky d15x1,8mm a 20x2,0mm,
které jsou vůči sobě téměř dvojná-
sobné, by se dalo usuzovat na po-
dobný poměr nárůstu topného
výkonu systému zbudovaného
za použití trubky d20x2,0mm.
Proto není divu, že často i sám in-
vestor vyžaduje na realizační fir-
mě použití „pořádné“ dimen-
ze, tedy v jeho pohledu nejméně
d17x2,0. Odhlédneme-li od „po-
citů“ a budeme-li věřit matemati-
ce, dostaneme se výpočtem k ná-
sledujícímu výsledku: při stejných
montážních a provozních podmín-
kách je systém využívající trubku
d20x2,0mm pouze asi o 6% vý-
konnější než systém osazený trub-
kou d15x1,8mm. Porovnáme-li si
však náklady na jednotlivé kom-
ponenty obou systémů, dosáhne-
me rozdílu mnohem většího, ne-
mluvě o porovnání komfortu práce
s trubkou o průměru 15mm oproti
trubce o průměru 20mm. Rozdíly
v měrném výkonu systému s pou-
žitím různých dimenzí trubek na-
leznete v tabulce č. 1. Z tabulky
zdánlivě vyplývá, že čím menší di-
menzi trubky použijeme, tím lep-
ší ekonomiky celého zařízení do-
sáhneme. Není tomu tak, neboť
významným limitujícím faktorem
je tlaková ztráta na jednotlivých
