STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
5
Ano. Přesně tak. Všechny
dispoziční změny, které vznik-
ly přestavbou po 2. světové válce
na Dům umění, byly odstraněny.
Jaké byly další požadavky
památkářů a podařilo se vám
je splnit?
Základním požadavkem pa-
mátkářů bylo navrátit budově
původní vzhled a zbavit ji vše-
ho přebytečného tak, aby se zno-
vu mohla stát Památníkem. Dal-
ším požadavkem bylo zachovat
co největší množství původních
povrchů a prvků. Tam, kde to již
nebylo možné z důvodu staveb-
ních zásahů po 2. světové válce
nebo zubem času, bylo přistou-
peno k replikám. Pro jejich zho-
tovení jsme používali výhradně
přírodní materiály s žádným nebo
minimálním obsahem chemických
přísad a příměsí tak, abychom se
opravdu co nejvíce přiblížili sta-
vebním technologiím ze 30. let
minulého století.
Co považujete za nejzajíma-
vější či nejsložitější úsek stavby?
Zajímavý byl celý průběh re-
konstrukce a složitostí zde bylo
skutečně mnoho. Jistě nezmíním
vše, ale pro ilustraci se pokusím
alespoň ve zkratce vypíchnout pár
originálních situací či úseků ob-
novy. První, co mě napadá, byla
výstavba vnitřního schodiště. Ani
jedno z ramen, které tvoří nyněj-
ší modré písmeno „Z“, nebylo do-
chováno. Našli jsme pouze malou
část posledního stupně vedoucího
do 2. podlaží, po kterém se dnes
můžete projít. Samotné schodiš-
tě je subtilní, silně proarmované
a zalité vysokopevnostním beto-
nem. Je tedy až s podivem, do ja-
kých konstrukcí se pouštěli naši
předchůdci již před téměř 90 le-
ty. Další výraznou strastí, která
nás čekala a na kterou spousta na-
šich „chlapů“ jistě nikdy nezapo-
mene, byla nutnost šetrného od-
stranění lina z původní podlahy
ve 2. NP. Vyzkoušeli jsme snad
vše, radili a zkoušeli všichni pří-
tomní i přizvaní, nakonec jsme
skončili u škrabek, které jsou po-
užívány na sklokeramické varné
desky a centimetr po centimetru
jsme čistili celé patro. Ve srovná-
ní s 1. NP má naštěstí jen polo-
viční plochu“, vysvětluje s úsmě-
vem pan Rídl a pokračuje. „Další
složitou a velkou výzvou byla ob-
nova prosklené fasády. Na ní se
Bartošova 5532, 760 01 Zlín
tel.: 703 848 762
e-mail:
restaurátoři a zámečníci opravdu
natrápili. Díky tomu, že jsme za-
chovali maximum zasklívacích
lišt a ocelových svislých sloupků,
které vynášejí fasádu, a museli
jsme se přizpůsobit křivosti a růz-
ným defektům stavby, které by-
ly způsobeny už při její výstavbě,
tak každý jeden kousek olověné-
ho dělicího pásku mezi skly, kaž-
dá jedna zasklívací lišta, ať už pů-
vodní nebo nová, je originálem.
Stejně tak každá tabule skla je
jedinečná, má svůj „rodný list“
a pevně danou pozici ve fasádě.
Poslední prací, kterou bych rád
zmínil, jsou omítky na stropech
a vnějších obvodových sloupech.
Na nich se zub času podepsal nej-
více, restaurátoři procházeli kou-
sek po kousku celou plochu, vy-
tvářeli mapy defektů a prováděli
injektáže, především na obvodo-
vých sloupech. Tam, kde již ne-
šlo nic zachránit, byly provedeny
repliky omítek z přírodních mate-
riálů – především vápna. Tyto po-
vrchy byly prováděny ručně, ja-
ko tomu bylo dřív, nebyly použity
žádné omítací stroje, nebyl pro-
veden žádný sjednocující nátěr,
ani výmalba. Díky tomu tedy mů-
žete v omítkách spatřit jak surový
materiál, tak i tahy rukou restaurá-
torů a omítkářů.
Jaké byly dodací lhůty poža-
dované investorem a podařilo
se vám je splnit?
„Jedinou lhůtou byl konečný
termín. Doba výstavby byla ome-
zena na dva roky a ta byla splně-
na. Když jsme s rekonstrukcí za-
čínali, převládal názor, že na tak
„jednoduchou“ stavbu jsou dva
roky snad i moc. Avšak vrátit se
v čase, do doby první republiky,
byť i s jednoduchou stavbou, by-
la nakonec plnohodnotná dvouletá
cesta,“ dodává závěrem pan Zde-
něk Rídl ze Zlínstavu.
Poslední úprava Baťova pa-
mátníku proběhla těsně před je-
ho otevřením, kdy byla pod strop
v prvním nadzemním podlaží in-
stalována konstrukčně autentická
maketa letounu JU F13, ve kterém
Tomáš Baťa zahynul při letec-
ké nehodě dne 12. července 1932
při cestě do švýcarského městečka
Möhlinu, kde se měl zúčastnit ote-
vření své nové pobočky.
Ředitel Zlínstavu, pan Pavel
Moll k obnově památníku Tomá-
še Bati říká: „Rekonstrukce pa-
mátníku Tomáše Bati pro nás by-
la velkou výzvou obdobně jako
rekonstrukce Baťova mrakodrapu,
kterou jsme provedli před několika
lety. Obnovený památník je dokla-
dem velikosti ducha a díla Tomáše
Bati, které jsou nesmrtelné a svým
přesahem nadále zůstávají inspi-
rací i příkladem pro celé generace
obyvatel města Zlína.“
Nám zbývá již jen dodat, že
stavba Rekonstrukce Baťova pa-
mátníku získala čestné uznání
v soutěži Stavba roku Zlínského
kraje.
Za odpovědi děkuje
Ivo Románek
