STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
34
Geologická skladba
Geologickým průzkumem by-
la zdokumentována geologic-
ká skladba podloží a ověřena hla-
dina podzemní vody. Od úrovně
povrchu (parkoviště) po úroveň
3,0 m byl zaznamenán výskyt na-
vážek a antropogenních sedimen-
tů s valouny křemene a betono-
vých úlomků staré zástavby, které
byly následovány polohami tuhé
písčité hlíny, slabě jílovité a sla-
bě hlinitého, špatně zrněného pís-
ku do úrovně 6,3 m pod povrchem.
Od úrovně 6,3 m následoval špat-
ně zrněný štěrk, nejdříve s obsa-
hem písku a valounů do 40 mm,
který střídal štěrk s obsahem hlíny
a písku s valouny do 100 mm až
do báze štěrkové terasy v hloub-
ce 12,0 m. Od úrovně báze po úro-
veň 13,3 m byl zastižen špatně zr-
něný štěrk slabě hlinitý s valouny
do 40 mm. Vrstva zvětralých bři-
dlic měla výšku cca 1,7 m a tudíž
zasahovala do hloubky 15,0 m pod
povrchem. Zastižená břidlice by-
la silně rozpukaná podél odluč-
ných ploch a ploch foliace. Nara-
žená hladina podzemní vody byla
v hloubce 6,6 m a ustálená hladi-
na podzemní vody po 5 dnech byla
v úrovni 5,0 m.
Průběh výstavby
a komplikace
Na základě zastihnuté geologie se
přistoupilo k vytvoření podzem-
ní těsnicí stěny z tryskové injektá-
že
ø
800mm čtvercového půdory-
su, která by měla zamezit průniku
vody do šachty Š2. Paty pilířů in-
jektáže měly být ukotveny do ne-
propustného podloží. Po vybudo-
vání „těsnicí obálky“ kolem šachty
Š2 se přistoupilo k hloubení jámy,
které bylo doprovázeno jen slabý-
mi úkapy a velmi slabými příto-
ky. Mělo se za to, že trysková in-
jektáž je úspěšná. V hloubce cca
15,0 m a po zabudování rozpěrné-
ho HEB rámu v úrovni 14,2 m p.p.
došlo k náhlému zvýšení přítoku
podzemní vody do prostoru šach-
ty z protější strany budoucí propoj-
ky (obr. 2).
Vzhledem k tomu, že nedo-
šlo k okamžitému zajištění místa
vhodným opatřením, měl sílící pří-
tok za následek průval břidlic, kte-
ré byly subvertikálně orientovány
do prostoru šachty a následně do-
šlo k vytvoření kaverny o objemu
cca 5 m
3
. Jáma byla následně za-
plavena do úrovně hladiny pod-
zemní vody (hloubka vody byla
cca 9,0 m) ve velmi krátkém čase
cca 2,0 hodin (přítok do jámy cca
1 200 litrů/min). Hladina vody by-
la pak na této úrovni (ustálená úro-
veň podzemní vody) ponechána
z důvodu ochrany okolní zástavby,
u které by čerpáním takovýchto
přítoků mohlo dojít k sedání v dů-
sledku sufoze podloží.
Návrh řešení a postup prací
Společnost Minova Bohemia s.r.o.
byla kontaktována zhotovite-
lem stavby za účelem konzultace
a případného návrhu, jak vznik-
lou situaci řešit. Návrh spočíval
ve vytvoření vějířů z injektážních
zavrtávacích kotevních tyčí a ná-
sledné injektáže dvousložkovou
polyuretanovou pryskyřicí Carbo-
Pur WF. Injekční materiál byl zvo-
len díky svým vlastnostem, kdy při
kontaktu s vodou napění 3x a přes-
to si zachovává výborné pevnost-
ní parametry. Pórovitá struktura je
nepropustná, jelikož póry nejsou
Městská část Holešovice leží v tzv. pražském meandru
Vltavy a to na jejím levém břehu. Výhodná poloha Holešovic
vedla zejména po roce 2000 k výstavbě administrativních
budov i bytových komplexů. S rozvojem bydlení, v této
dříve průmyslové oblasti, souvisí i rozvoj energetického
zabezpečení a dostupnosti vytápění jednotlivých objektů.
V roce 2016 se začalo s realizací projektu rozšíření tepelného
napáječe Libeň – Holešovice, který mimo jiné vedl pod
křižovatkou ulic Partyzánská a Na Zátorách. V této oblasti
na protilehlých stranách ulic byla vyhloubena šachta Š1, ze
které se začala ražba spojovací chodby do Š2 (obr. 1).
Zajištění šachty Š2 chemickou injektáží na stavbě
TEPELNÝ NAPAJEČ LIBEŇ – HOLEŠOVICE
1 | Pohled na lokalitu stavby
2 | Zastižený přítok vody s vyjetím břidlice
