STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
6
Velké stavební zakázky se každodenně dostávají pod přísný drobnohled laické a odborné
veřejnosti i médií. Není divu. Jsou totiž naplněním strategických politických rozhodnutí a cílů,
které mají v budoucnu přispět ke zlepšení života nás občanů v mnoha jeho oblastech. Bohužel,
často se stávají i předmětem vytloukání pomyslného politického kapitálu. Své by o tom mohla
vyprávět naše největší stavební společnost Metrostav. Ta teprve před nedávnem dokončila dvě,
pro Prahu klíčové, stavby. Jsou jimi tunel Blanka a prodloužení trasy metra A z Dejvic do Motola.
Jak se vlastně Metrostavu nyní daří? Dokáže si ekonomicky poradit po výpadku takto zásadních
a velkých akcí? A jaký vývoj stavebního trhu očekává vedení Metrostavu v nejbližší budoucnosti?
Tak to již byly otázky, které naše redakce před koncem roku položila obchodnímu řediteli
Metrostav a. s., panu Ing. Milanu Veselskému. Rozhovor s ním Vám nyní přinášíme.
V současné době se často hovo-
ří o růstu stavebního trhu. Jak je to-
mu v případě Metrostavu?
Nyní je na trhu několik nových vel-
kých zakázek nejenom v hlavním měs-
tě. V pozemním stavitelství se soutěží
mnoho bytových projektů v souvislos-
ti s tím, jak s růstem koupěschopné po-
ptávky, vyvolané mj. dostupností hy-
poték, stoupá zájem o byty. Zde však
zhotovitelé narážejí na trvalý tlak de-
veloperů na cenu a smluvní podmínky
na hranici realizovatelnosti díla a ně-
kdy též na problém chybějících pra-
covníků odborných profesí.
V silničním a železničním stavitel-
ství se Skupině Metrostav daří přimě-
řeně, i když stále bojuje s nízkými ce-
NOVÝ ZÁKON O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
BY MOHL SITUACI VE STAVEBNICTVÍ PARADOXNĚ JEŠTĚ ZHORŠIT
říká v rozhovoru pro Stavební a investorské noviny pan Ing. Milan Veselský, obchodní ředitel Metrostav a.s.
nami v soutěžích. Věříme, že v obou
segmentech stavebního trhu budou co
nejdříve vypsány pro nás významné
zakázky.
V letošním roce Metrostav do-
končil dvě významné zakázky pro-
dloužení trasy metra A z Dejvic
do Motola a tunelový komplex Blan-
ka. Můžete s odstupem času v krát-
kosti zhodnotit obě tyto akce?
Obě stavby byly několik let vý-
znamným příspěvkem do našeho vý-
robního programu. Byly to projek-
ty složité, na kterých jsme uplatňovali
naše vlastní kapacity. Prokázali jsme
na nich, že podzemní stavby jsou stá-
le naší doménou.
V případě Blanky došlo ne naší vi-
nou ke zdržení. Na papíře bylo její do-
končení naplánováno na roky, v nichž
ještě nebyly ani vykoupeny potřeb-
né pozemky. Délka Blanky je 6382m,
společně se Strahovským tunelem,
Mrázovkou a Zlíchovským tunelem
tvoří zhruba 9km dlouhý úsek, který
je nejdelším městským tunelem v Ev-
ropě. Je součástí severozápadní čás-
ti vnitřního městského okruhu, jenž
spolu s uvedenými tunely měří 17km.
Stavební část díla si vyžádala nákla-
dy 26,25 mld. korun. Zásadní chybou
však je, že hlavní město Praha nemá
připraveno nic dalšího, i když odborní-
ci již roky upozorňují, že je nutná mini-
málně Blanka II, která by odvedla dal-
ší dopravu mimo centrum. Takže nyní
budeme čekat my i Pražané a návštěv-
níci hlavního města na obdobné stavby
zbytečně dlouho.
Na prodloužení trasy metra V.A
jsme použili metodu TBM, která jedno-
značně prokázala, že je v městské aglo-
meraci s nestabilním nadložím a slo-
žitou geologií rychlejší a bezpečnější.
Razicí štíty TBM S-609 a TBM S-610
zvládly práci v rekordních časech
a špičkové kvalitě. Nyní pro ně hledá-
me další uplatnění, např. při ražbě nové
trasy metra v běloruském Minsku.
Jak se vám daří výpadek těch-
to velkých akcí ve vašem výrobním
programu nahradit?
Co se týče tunelových staveb, není
u nás nic připraveno tak, aby se moh-
lo začít ještě letos nebo v 1. čtvrtletí
2016. Nyní máme jedinou domácí tu-
nelovou stavbu, a to tunely Ejpovice
na modernizaci železniční trati Roky-
cany – Plzeň.
I přes to, že provádíme aktivní mar-
ketingovou činnost ve všech krajích
ČR a získáváme řadu zajímavých za-
kázek, musíme pro udržení odborných
týmů, které jsme roky budovali, hle-
dat práci v zahraničí. Poměrně úspěš-
ní jsme v severských zemích a v Pol-
sku. Zejména na severu Evropy jsou
podmínky pro stavbaře spravedlivěj-
ší než u nás. Investor staví se zhoto-
vitelem, váží si ho, řeší změny, všech-
ny činnosti mají odpovídající časovou
posloupnost a všichni společně usilují
o úspěch stavby.
A jak hodnotíte úroveň vaší spo-
lupráce s polskými investory?
V Polsku je situace odlišná. Tam-
ní investoři jsou velice nároční, každý
krok na stavbě musí „jistit“ právníci,
ale v konečném důsledku jsme uspě-
li. Koncem září dokončila naše divi-
