STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
36
Myšlenky na výstavbu podzemní dráhy
v hlavním městě jsou ale téměř o osmdesát let
starší. První návrh na stavbu podzemní dráhy
v Praze předložil už v červnu 1898 majitel žele-
zářského velkoobchodu Ladislav Rott. Rott se
inspiroval nejspíše v Budapešti, kde byla pod-
zemní dráha zprovozněna dva roky před tím –
v roce 1896.
Další a patrně nejslavnější návrh předloži-
li na konci roku 1926 inženýři Vladimír List
a Bohumil Belada. Navrhovali síť čtyři tratí,
z nichž především dvě vystihují i nejdůležitěj-
ší směry současné sítě (Dejvice – Vinohrady
a Karlín – Smíchov). List s Beladou patrně by-
li první, kdo u nás použil oficiálně výraz „met-
ro“, pocházející z francouzštiny.
V roce 1939 vedení hlavního města Pra-
hy schválilo výstavbu podpovrchové tramva-
jové rychlodráhy s několika tunelovými úseky
v centrální části Prahy. V roce 1941 byla před-
ložena podrobná projektová dokumentace prv-
ní tratě vedoucí z Dejvic na Pankrác a předběž-
né projekty tratí Smíchov – Libeň a Holešovice
– Vinohrady. Realizaci připraveného projektu,
jehož první trať měla být hotova v roce 1945,
zabránila válka, protože z ekonomických důvo-
dů protektorátní orgány vydaly zákaz provádě-
ní všech novostaveb.
40 let pražského metra
Příprava prvního úseku metra
Téma metra v Praze bylo otevřeno opět na za-
čátku padesátých let. V letech 1952 a 1953 ne-
chala vláda vypracovat ideový projekt hluboko
založeného metra, které mělo současně poslou-
žit jako kryt pro obyvatelstvo v případě vy-
puknutí válečného konfliktu. V tomto období
se také začalo se stavbou první stanice metra
na Klárově. Ještě v roce 1953 vláda od zámě-
ru ale odstoupila (opět z ekonomických důvo-
dů) a stanici Klárov už dál budovalo minister-
stvo vnitra s vědomím, že už zřejmě v dohledné
době metru sloužit nebude.
Na počátku 60. let 20. století už byla situ-
ace v pražské MHD kritická, což vyžadovalo
radikální řešení. Československá vláda proto
v roce 1965 přijala nový plán rozvoje pražské
MHD. Jejím základem byl systém podpovrcho-
vé tramvaje se třemi tunelovými úseky v cen-
tru města. Ve vzdálenějším výhledu by se ta-
to síť přebudovala na klasické metro. V březnu
1967 se naplno rozběhla výstavba první stani-
ce – Hlavní nádraží. O pár týdnů později začaly
i přípravné práce na stanici Muzeum a hloube-
ného tunelu mezi oběma těmito stanicemi.
Schválení investiční studie a počátek realiza-
ce prvního úseku podpovrchové tramvaje samo-
zřejmě neznamenalo, že je o všem rozhodnuto.
V důsledku odborných polemik a sporů na té-
ma
„Podpovrchová tramvaj nebo metro?“
vlá-
da 9. srpna 1967 rozhodla, že v Praze bude vy-
budován systém metra bez etapy podpovrchové
tramvaje. Tím přestala platit veškerá koncepce
MHD a hlavně veškerá projektová dokumenta-
ce, přesto se stavba nesměla zastavit.
Výstavba prvního úseku metra
Velmi rychle se současně začala připravovat
projektová dokumentace první tratě metra, kte-
rá byla už částečně rozestavěná, a vymýšlela se
nová koncepce MHD založená na systému met-
ra. Výsledkem zkoumání mnoha variant byl ná-
vrh sítě čtyř tratí A až D.
„V letech 1967–1974 byl postaven prv-
ní provozní úsek tratě C v úseku Florenc (So-
kolovská) – Kačerov s 9 stanicemi a depem
na Kačerově. Provoz byl zahájen 9. května
1974. Ten den v Praze také přestaly jezdit sta-
ré tramvaje, byla zrušena profese průvodčích
a zavedeno mechanizované odbavování cestu-
jících, při kterém se jízdenky kupovaly v před-
prodejích (například v trafikách) a zaveden byl
nepřestupný tarif,“
uvedl Pavel Fojtík, vedou-
cí archivu DPP.
Rozvoj dalších úseků metra
V době, kdy byl zahájen provoz na prvním úse-
ku tratě C, už začaly první práce na stavbě prv-
ního úseku tratě A, která se od tratě C zásadním
způsobem lišila hlubokým založením a raže-
nými stanicemi. První úsek tratě A byl uveden
do provozu v srpnu 1978. Na konci roku 1980
už metro po otevření dalších dvou úseků dosáh-
lo délky sítě 20km. V roce 1985 byl zahájen
provoz také na prvním provozním úseku tratě B
od Smíchovského nádraží na Florenc.
V současné době má síť metra provozní dél-
ku 59,155 km a zahrnuje 57 stanic.
Již 40 let využívají Pražané metro ke své každodenní přepravě po metropoli.
První úsek linky C ze Sokolovské (dnešní Florenc) na Kačerov
byl otevřen 9. května 1974. Metro tehdy mělo 9 stanic a depo na Kačerově.
Mezi novinkami, jejichž používání se Pražané museli naučit, byly turnikety.
Také ony byly námětem mnoha propagačních inscenovaných fotografií.
Milníky v historii pražského metra
1898
– Ladislav Rott předkládá první návrh na stavbu podzemní dráhy v Praze.
1939
– Správní výbor hlavního města Prahy rozhodl, že se bude připravovat výstavba
klasické podzemní dráhy - metra.
1967
– 9. srpna – Vláda rozhodla, že v Praze bude vybudována síť metra.
1974
– 9. května – Zahájen pravidelný provoz na první trati pražského metra.
1978
– 12. srpna – Zahájen provoz na prvním úseku tratě A.
1985
– 2. listopadu – Zahájen provoz na prvním úseku tratě B.
2008
– 8. května – Byl zahájen provoz na zatím posledním traťovém úseku pražského metra
Ládví – Letňany.
2011
– 21. března – Zahájena ražba nového traťového úseku Dejvická – Nemocnice Motol.
