STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
56
NÁVRH REKONSTRUKCE
Nosné ocelové konstrukce mostu byly jak stářím,
tak technickým stavem za hranicí životnosti, koro-
ze a opotřebení snížily jejich únosnost natolik, že
most nedosahoval požadovaných dopravních pa-
rametrů. Proto bylo přistoupeno k výměně všech
ocelových nosných konstrukcí za nové, tj. 7 most-
ních polí v celkové délce 336m.
Z původního mostu tak zůstaly zachovány pou-
ze konstrukce spodní stavby, tj. pilíře a opěry.
S ohledem na zvýšené zatížení bylo navrženo doda-
tečné zesílení pilířů P3 a P4 v korytě řeky. Vzhle-
dem k jejich hlubokému založení na skalním pod-
kladu nebylo potřeba provádět žádná opatření proti
riziku podemletí. Naopak bylo nutné řešit riziko ro-
zevírání spár ve zdivu z důvodu možného výskytu
zvýšených sil v mostních ložiscích. Proto bylo nut-
né zajistit dostatečnou tlakovou rezervu ve zdivu
vnesením předpětí do konstrukce pilířů. Projektant
proto navrhl dodatečné zesílení pilířů pomocí vyso-
kopevnostních kotevních tyčí, ukotvených injekční
zálivkou a následně předepnutých. Na každém pi-
líři mělo být provedeno vždy 2x10 vývrtů hloubky
13,0m, umístěných podél jejich delších stran.
JÁDROVÉ VRTÁNÍ
Pro instalaci napínacích kotevních prvků muse-
ly být do pilířů provedeny vývrty hloubky 13,0m,
protože projekt počítal se zakotvením výztužných
prvků do betonových základů. Požadovaná hloub-
ka vrtů znemožňovala použití běžné technologie já-
drových vrtáků, proto byla zvolena tzv. technologie
hlubinného vrtání. Ta využívá silnostěnných ocelo-
vých trubek, jejichž spojováním vzniká v podsta-
tě „nekonečný vrták“. Sestava je osazena speciální
diamantovou vrtací korunkou, vybavenou vylamo-
vačem jádra. Tento nástroj zaručuje vyjmutí odvr-
taného materiálu, což je základní předpoklad pro
úspěšné osazení napínacích kotevních tyčí.
Pro ověření proveditelnosti vrtacích prací
a získání informací o skutečném stavu kamen-
ného zdiva pilířů byly, ještě za plného provozu
v trati, provedeny na pilířích P3 a P4 zkušební
vrty. Zdivo pilířů vykazovalo výrazné nehomo-
genity ve skladbě, střídání stavebního kamene
různé kvality a poměrně významnou přítomnost
dutin a kaveren, např. v souvislosti s degrado-
vanou a vyplavenou zdicí maltou. Kvůli použi-
tí dvou typů konstrukčního materiálu (pilíř – ká-
men, základ – beton) bylo nutné střídání vrtacích
korunek různých tvrdostí.
KOTVENÍ, INJEKTÁŽ A PŘEDEPNUTÍ PILÍŘŮ
Poznatky, získané z ověřovacích vrtů, se promít-
ly do řešení technologie kotvení. Stav zdiva pi-
Rekonstrukce mostu v km 38,816 trati Lovosice – Česká Lípa
PŘEDEPNUTÍ MOSTNÍCH PILÍŘŮ P3 A P4
V roce 2015 proběhla komplexní rekonstrukce železniční trati Lovosice – Česká Lípa s cílem
zvýšení průjezdných rychlostí v tomto úseku. Celkem byla provedena rekonstrukce devíti mos-
tů, upravena nástupiště v železničních stanicích a proběhla výměna železničního svršku trati.
Nejrozsáhlejší a technicky nejnáročnější práce byly spojeny s mostem na traťovém úseku Lo-
vosice – Žalhostice přes řeku Labe. Most je tvořen sedmi poli, z toho tři střední přes Labe mají
rozpětí 74,4 m každé. Konstrukci spodní stavby představují dvě opěry a šest pilířů, vyzděných
po obvodu z tesaného pískovcového kamene. Dřík pilířů je vyplněn betonem prokládaným lo-
movým kamenem. Pilíře P3 a P4, situované do koryta řeky, jsou pomocí kesonů založeny na
skalním podkladu v hloubce cca 11 m pod úrovní dna řeky.
Celkový pohled na pilíře P3 a P4 (vzdálenější) z levého břehu Labe. Veškerá pracovní činnost, spojená s předepínáním pilířů, probíhala z pontonů přikotvených k pilířům.
V pozadí vrch Radobýl, přírodní památka a výrazná dominanta okolí Lovosic a Litoměřic.
(Foto Minova Bohemia)
Snesení původních a osazení nových ocelových konstrukcí mostních polí přes Labe
bylo provedeno vcelku, pomocí soulodí taženého remorkéry.
(Foto Bilfinger MCE Slaný)
Vrtací práce prováděly na každém z pilířů dvě osádky. „Letecký“ pohled dává před-
stavu o poměrně omezeném pracovním prostoru, který byl k dispozici.
(Foto BBC - ŠOUN)
