37
STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
je a potenciál zvýšení počtu cestujících na tra-
ti je značný.
Projekt pro opravné práce
Dalším specifikem záměru je jeho etapizace.
Protože na trati byly již dlouho plánovány rozsáhlé
údržbové a opravné práce, které je nutno provádět
při dlouhých nepřetržitých výlukách, bylo rozhod-
nuto, že oprava trati bude vlastně
první etapou
její celkové rekonstrukce. Časově nejnáročnější
kolejové úpravy budou provedeny již v rámci
oprav a další etapa prací nebude mít z hlediska vý-
luk negativní vliv na železniční dopravu.
Opravné práce pod vedením Oblastního
ředitelství Praha (složka SŽDC, s. o., která zajiš-
ťuje především provozuschopnost a údržbu stáva-
jících tratí) proběhly ve dvou termínech – v úse-
ku Praha-Smíchov – Rudná u Prahy v srpnu a září
2012 a v úseku Rudná u Prahy – Beroun-Závodí
mezi červnem a srpnem 2013. Týkaly se železnič-
ního spodku a svršku a mostních objektů. Pro ně
jsme zpracovali v předstihu dokumentace „Oprava
tratě Praha-Smíchov – Rudná u Prahy“ a „Oprava
tratě Rudná u Prahy – Beroun-Závodí“. Tyto „jed-
nostupňové“ projekty byly úzce koordinovány jak
se studií proveditelnosti, tak s dalšími návaznými
záměry, včetně zřízení nových zastávek Jinočany
a Rudná u Prahy město.
Přípravná dokumentace
Druhá etapa
, která tvoří náplň přípravné do-
kumentace (dokumentace pro územní rozhod-
nutí), zahrnuje samotnou investici pro zvýšení
kapacity dráhy – instalaci nového zabezpečova-
cího zařízení, výstavbu nových nástupišť apod. –
v souhrnu se podobné stavby označují termínem
racionalizace trati. Investorem je Stavební sprá-
va západ se sídlem v Praze (složka SŽDC, s. o.,
která připravuje investiční počiny – rekonstrukce
a modernizace tratí). Výstavba je plánována v le-
tech 2013–2014. Návrh dokumentace byl námi
vyhotoven v prvním pololetí 2012 a v současné
době se dokončuje jeho projednání. Po něm ná-
sledovalo zapracování připomínek, včetně připo-
mínek ze souběžně vedeného zjišťovacího řízení
EIA, kde je posuzován vliv záměru na životní
prostředí.
„Rudenka“ v prokopském údolí
– historie a dnešek (a něco navíc)
Nejstarší úsek tratě z Prahy-Smíchova
do Rudné u Prahy pochází z roku 1873, kdy
byl zprovozněn jako část Pražsko-duchcov-
ské dráhy. Úsek z Berouna do Berouna-Závo-
dí byl otevřen v roce 1876, jako součást trati
Beroun–Rakovník. Historie spojovacího, sklo-
nově nejnáročnějšího úseku Rudná u Prahy –
Beroun-Závodí, se začala psát v roce 1897.
Pražsko-duchcovská dráha sloužila zejmé-
na pro dopravu uhlí ze severočeské pánve,
na kterou byla napojena u tehdy významné-
ho města Duchcov. Vznikla jako konkurence
jiným železničním trasám, hlavně Společnos-
ti státní dráhy, která měla v té době na do-
pravu severočeského uhlí do Prahy monopol.
Průmyslová konjunktura na přelomu 19. a 20.
století byla u zrodu řady vleček, které z úseku
Pražsko-duchcovské dráhy vycházely. Sloužily
převážně pro dopravu do lomů nebo závodů spja-
tých s těžbou.
Následující tabulka ukazuje přehled vleček
v úseku Praha-Smíchov – Rudná u Prahy (tehdy
Dušníky) v letech 1919 a 1935 a dokládá tehdej-
ší zájem podnikatelské sféry o železniční dopravu.
Na druhou stranu nutno dodat, že průmy-
sl a rozvoj dopravy přinesly kromě pracovních
příležitostí také negativní dopady. Dobové zprá-
vy k tomu uvádějí:
„Nyní je tu vše pokryto jem-
ným prachem ze zdejších vápenic. Ale tamní
obyvatelé tvrdí, že jest to prý zdravé na plíce.“
Jan Neruda je v jednom ze svých fejetonů ješ-
tě razantnější:
„Údolí svatoprokopské doporuču-
ji co nejpřátelštěji. Nesmírně poučný výlet. Mnoho
vzácných rostlin. ...Jenže bohužel plno vápenek,
a mnohý navštěvovatel, nalokav se výparů, padá
do mdlob.“
V době po druhé světové válce však většina tová-
ren a lomů postupně zanikla, s nimi i jejich vlečky.
Provoz trati tak zůstal téměř jedinou připomínkou
dřívějšího průmyslového ruchu, současný železniční
provoz je dnes jen odleskem minulosti; trať nyní
slouží především pro zajištění příměstské dopravy
za pomoci lehkých motorových vozů. Nákladní do-
prava zde od devadesátých let minulého století prak-
ticky neexistuje z důvodu špatného stavu trati.
V posledním období byla zrušena dříve rozsáh-
lá stanice
Praha Hlubočepy
, a na trati tak vznikl
přes 6km dlouhý jednokolejný úsek bez možnos-
ti křižování vlaků, který podvazuje propustnost tra-
ti. Původní šestikolejnou stanici obklopovala řada
vápencových lomů a provozů na zpracování vápen-
ce. Již v roce 1860 zde podnikatel Ferdinand Bárta
zahájil výrobu vápna. Později do podnikání vstoupil
Karel Tichý. Firma Bárta &Tichý odkoupila pozem-
ky okolo nádraží a vybudovala zde moderní vápen-
ku s kruhovou pecí. Lom se nacházel severozápadně
od stanice, trať od lomu dělil Dalejský potok, který
vlečka do lomu překonávala mostem přibližně v km
4,475. Kromě normálně rozchodné vlečky sloužila
pro důlní dopravu i drážka o rozchodu 600mm. Ta
přibližně v pátém kilometru trati obsahovala lávku
přes vlečkovou kolej, Dalejský potok a traťovou ko-
lej, aby spojila oblast lomu s výsypkou.
Za druhé světové války budovali nacisté v lo-
mu podzemní továrnu. Později byly podzemní
Regenerovaná výhybka. Při regeneraci byly
vyměněny pražce, upevňovadla a opraveny další
části výhybky tak, aby mohla být konstrukce
zabudována do kolejiště.
Schéma popisovaných lokalit v Prokopském údolí
Přehled vleček odbočujících z trati Praha-Smíchov – Rudná u Prahy
Rok 1919 – firma:
Rok 1935 – firma:
2,057 km Hegert Zlíchov
Prastav
4,029 km Bárta & Tichý (posun zvířaty)
Prastav (posun zvířaty)
4,275 km Bárta & Tichý – keramické závody
Prastav – keramické závody
4,346 km Český průmysl pro výrobu kyseliny uhličité Český průmysl pro výrobu kyseliny uhličité
4,355 km Jinonické vápencové lomy (Schwarzenberg) Pražské vápenky v Jinonicích
6,190 km Bárta & Tichý
Prastav – Klukovice
7,098 km Antonín Hegert
Prastav
7,985 km Bárta & Tichý
Prastav
8,405 km Biskup, Kvís & Kotrba
Biskup, Kvís & Kotrba
9,361 km –
Prastav — lom Požár
10,182 km Bárta & Tichý – Řeporyje
Karel Malý – cihelny Řeporyje
10,462 km Hugo Reiser – cihelny
Hugo Reiser – cihelny
13,859 km –
Cukrovar Zvoleněves – nakládací rampa
