STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
24
Jak byste popsal současnou si-
tuaci ve Vašem oboru?
Recese ve stavebnictví vyvolává
celou řadu nových situací, na které mu-
sí celá oblast investorské, projektové
a dodavatelské sféry reagovat. Poptáv-
ka po změně vztahů je evidentní a nej-
novější problematické situace na vý-
znamných stavbách ještě více utvrzují
v potřebě umožnit nové nastavení pří-
stupů k přípravě a realizaci velkých
projektů. Problém by měl být řešen
i proto, že nemáme v ČR dostatečné
množství připravených velkých projek-
tů pro fázi financování. Kvalita a sys-
tematičnost přípravy investičního pro-
cesu je zatlačena do pozadí, mnohdy
mám dojem, že hlavním cílem je čerpat
či pokusit se čerpat aktuálně dostup-
né finanční zdroje i za cenu, že projekt
není dobře připraven. Navíc soutěžení
projektově-inženýrských prací pouze
na cenu se promítá do kvality přípravy
investičního procesu. Oba trendy deva-
stují uplatnění znalostí a inovace.
Investoři proto hledají nové formy
smluvních vztahů, které jsou zaměřené
na výsledky. Tento vyvíjející se pro-
ces vede k integraci procesu obstarává-
ní projekce technického řešení a stavby
a ke změně rolí (pozice, odpovědnost,
riziko) technických projektové-konzul-
tačních firem v rámci staveb.
Co se tedy žádá a co brání plně-
ní této poptávky?
Stavebnictví se stále více setkává
s poptávkou „hodnota za peníze“, sílí
volání po motivacích projektantů a do-
davatelů (ale i organizací ve veřejném
sektoru) typu „co nejnižší investiční
a provozní náklady“, “žádné víceprá-
ce proti vysoutěžené ceně“, dodrže-
ní „fixní ceny“ či „minimalizace rizik
pro investora“ a v neposlední řadě mo-
tivace projektanta na úsporách inves-
tic. Mluvím o veřejných zakázkách,
které se odehrávají za podmínek vyme-
zených platným zákonem o veřejných
zakázkách (ZVZ). Z důvodů vyvola-
ných požadavkem na transparentnost
se však přístup k využívání ZVZ vý-
znamně omezil prakticky jen na výběr
podle nejnižší ceny. To však není ten
nejproblematičtější bod novely z ro-
ku 2012. Klíčovým problémem je to,
že ZVZ zcela nezachytil trendy, které
se v oblasti služeb a stavebních prací
prosazují v celém světě. Stačí se však
podívat na novelu slovenského záko-
na č. 25/2006 Z. z., o verejnom obsta-
rávaní, po tzv. velké novele, který pla-
tí od 1. 7. 2013. Filozofie novely byla
jednoduchá a evidentní, do novely bylo
převzato maximum principů z návrhu
nové směrnice Evropského parlamen-
tu a Rady o zadávání veřejných zaká-
zek, které řeší současné palčivé problé-
my, jako limit pro podlimitní stavební
zakázky (200 tisíc eur), minimální roč-
ní obrat vůči hodnotě zakázky nebo
mimořádně nízké nabídkové ceny atd.
Znění zákona umožňuje zcela bezpro-
blémově zadávat veřejné zakázky for-
mou Design-Build, nevyžaduje např.
dokumentaci pro provádění stavby ja-
ko základ zadávací dokumentace pro
stavební dodávky. To, že ji prakticky
nelze vytvořit, neboť nejsou známy de-
tailní komponenty projektu prezento-
vané teprve v akceptované nabídce do-
davatele, jaksi zůstalo tvůrci zákona
zcela jedno. Přitom je to zdroj celé řady
nedorozumění a sporů při vlastní stav-
bě včetně nebezpečí tzv. korekcí u pro-
jektů spolufinancovaných EU.
Inovuje se i v zahraničí, resp.
máme nějaké vzory odjinud?
V zahraničí oblast investic s ohle-
dem na složitost přípravy a realiza-
ce akceptuje s rostoucí frekvencí zce-
la nové integrované obchodní modely.
Procesy řízení těchto modelů jsou vel-
mi odlišné od tradičního modelu pro-
jektové přípravy a realizace. Integrova-
ný proces přípravy a realizace projektu
znamená vysoké nároky na týmovou
práci a zaměření se na výsledky.
Tradiční separátní smlouvy s in-
vestorem se používají obvykle pro
zajištění projektového cyklu, ma-
jí je všechny zúčastněné strany, jako
jsou architekti, projektanti, dodavate-
lé… Odpovědnosti klienta, projektan-
ta a dodavatele zůstávají v tomto mo-
delu oddělené.
Novým přístupem k projektové-
mu procesu, který je, jak jsem uve-
dl, někdy označován jako integrovaný
přístup, se logicky přetvářejí tradič-
ní vztahy mezi dodavateli, projektanty
a klienty (investory).
Co v sobě skrývá název „inte-
grované smlouvy“? Můžete uvést
příklady?
Jde o terminologii používanou or-
ganizací EFCA. Příkladem jsou např.
integrovaná smlouva o projektově-in-
ženýrských službách, která se týká ce-
lé řady úkolů v procesu stavby tak, že
nabízí více integrovaný proces, jako
např. smlouvy o přípravě a řízení stav-
by, smlouva na cílovou částku stavby,
smlouva o technické podpoře obstará-
ní stavby. Již poměrně známým prin-
cipem realizace stavby je integrovaná
smlouva s dodavatelem, kdy se nabízí
kompletní řešení projektu na základě
integrovaného procesu projekce a re-
alizace. Příkladem jsou smlouvy typu
Design-Build (Yellow Book FIDIC).
U obou případů je nevhodné, aby
konzultačně-inženýrská firma radila
zákazníkovi a zároveň také byla sou-
částí integrovaného týmu dodavate-
le. Je zřejmé, že jde o konflikt zájmu,
neboť dodavatel „je i klient“ ve vztahu
s projektantem. U nás se bohužel his-
toricky úloha tzv. „Client’s Engineer“
zcela podceňuje, resp. nevyužívá. Po-
dotýkám, prosím nezaměňovat s tzv.
technickým dozorem investora či
správcem stavby, jejich úloha je zce-
la jiná.
O systému Design-Build se mlu-
ví u nás již delší dobu, jsou i nějaké
další?
No právě, že jen mluví. Bohužel
systém D-B se u nás výrazněji neuplat-
ní, pokud se nezmění ZVZ a investoři
neakceptují roli „Client’s Engineer“ ja-
ko součást projektového procesu.
Možná jako u nás nereálné se za-
tím jeví tzv. Alianční smlouvy, což ví-
ce než smlouva je princip spolupráce.
Investor, projektant a dodavatel tvo-
ří jeden tým, což znamená, že existu-
je kolektivní odpovědnost a že všechna
rozhodnutí je nutno přijímat jednohlas-
ně. Protože je rozhodnutí nutné při-
jmout jednohlasně, znamená to, že ne-
existují smluvní bariéry. Za výsledek
odpovídají všichni partneři. Jde o sys-
tém, kde se úloha tzv. Client’s Engi-
neering Consultant spojuje s rolí tzv.
Contractor’s Engineering Consultant
a v úzké spolupráci s dodavatelem ře-
ší a zajišťují jeho projekt. Pochopitel-
ně způsob odměňování je na základě
hodinových sazeb, nikoliv na základě
pevné ceny. Řada problematických si-
tuací na stavbách však vede i k nefor-
málnímu vzniku tohoto typu spoluprá-
ce. S potěšením konstatuji, že návrh
směrnice EU uvažuje o tomto způsobu
spolupráce ve formě dodávek služeb
a stavby a je označován v předloženém
návrhu jako „inovační partnerství“.
Bohužel tyto nové přístupy se u nás
zatím do praxe neprosazují, nejsou dis-
kutovány a připravovány pro nove-
lu ani nový ZVZ. V současnosti jsou
de facto blokovány současným zně-
ním ZVZ. V zahraničí jsou integrované
smlouvy již minimálně tak časté jako
tradiční separátní smlouvy. Naše spo-
lečnost má jisté zkušenosti s tímto ty-
pem smluv a věřím, že i při realizaci
jednoho z největších současných pro-
jektů v systému integrované smlouvy
typu Design-Build pro pražskou čistír-
nu odpadních vod se prokáží výhody
úzké spolupráce všech podílníků pro-
jektu.
Co byste si přál, aby se změnilo
ku prospěchu projektově inženýr-
ské a konzultační práce v nejbliž-
ší době?
Věřím, že co nejširší převzetí při-
pravované evropské směrnice o zadá-
vání veřejných zakázek by celému čes-
kému stavebnictví včetně projektantů
výrazně pomohlo a dostalo ho na kva-
litativně jiný stupeň. Postavení veřejné-
ho investora se musí radikálně změnit
tak, že musí být maximálně zaintereso-
ván na výsledku. Nepůjde to bez kva-
litních odborníků na jeho straně (v je-
ho službách). Než se tak stane, musíme
jako obor dostatečně informovat o no-
vých přístupech, provést kvalitní osvě-
tu a v rámci celého oboru stavebnictví
prosazovat, aby se tyto převážně zahra-
niční poznatky dostaly do legislativy
a praxe v ČR, a to bez „českého způso-
bu“ implementace. Současný petrifiko-
vaný systém obchodních vztahů ve sta-
vebnictví je jedním z příčin propadu
české ekonomiky.
Děkuji Vám za rozhovor
Ivo Románek
NASTAVENÍ PODMÍNEK
pro moderní přístupy v přípravě a realizaci projektů je nezbytné
Sweco Hydroprojekt a. s. poskytuje poradenské, projektové a inženýrské služby pro vodohospodářské i další pro-
jekty, přičemž využívá své kvalifikace v oborech stavebního, strojního a elektrotechnického inženýrství, architek-
tury, územního řízení a financování investic. V rámci skupiny Sweco pracuje v Čechách i zahraničí. Recese v oboru
stavebnictví se jí pochopitelně přímo dotýká. O názory na současné trendy jsme se ptali předsedy představenstva
a generálního ředitele Ing. Miroslava Kosa, CSc., MBA.
