STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
22
V uplynulém období se pracov-
níkům společnosti podařilo uspět
ve veřejné soutěži na modernizaci
úseku III. tranzintního koridoru Ro-
kycany – Plzeň. To byl důvod, proč
jsme se spojili s vedoucím úseku
oddělení realizace staveb SŽDC –
investičního úseku Plzeň Ing. Mila-
nem Majerem a ředitelem realizace
projektu za společnost Metrostav
Ing. Přemyslem Krejsou. V úvodu
Ing. Milan Majer vysvětluje:
Úsek Rokycany – Plzeň je součás-
tí III. tranzitního železničního korido-
ru, konkrétně ramene Praha – Plzeň.
Toto, původně z hlediska strategic-
ko-hospodářského velmi významné,
železniční spojení Čech s Bavor-
skem zaznamenalo po 2. světové vál-
ce značný pokles významu změnou
orientace tehdejší ČSR na „východ-
ní země“. Této politicky vynucené
orientaci byly přizpůsobeny kapaci-
ty a technické vybavení infrastruktu-
ry železniční sítě, což v případě trati
Praha – Plzeň v současné době zna-
Ten, kdo se v uplynulém období rozhodl
jet vlakem, nám dá jistě za pravdu, že úro-
veň cestování po železnici se u nás výraz-
ně zvýšila. Lepší je kvalita služeb na sa-
motných nádražích, širší a četnější je
nabídka spojů do různých částí ČR i za-
hraničí a krok za krokem je modernizo-
ván vozový park našeho největšího do-
pravce, ČD.
Díky rostoucí konkurenci na kolejích se
mohou cestující těšit z nebývalé péče pa-
lubního personálu a co je nejpodstatněj-
ší, vlaky jezdí čím dál rychleji a přesněji.
Je tomu tak díky probíhající moderniza-
ci páteřní sítě našich železničních korido-
rů. Ta u nás pokračuje již řadu let. Na tak-
to upravených tratích mohou v určitých
úsecích vlaky dosahovat rychlosti až
160km/hod. To samozřejmě znamená do-
sažení výrazných úspor času cestujících.
Jednou z firem, která má s budováním do-
pravních staveb mnohaleté zkušenosti,
je i společnost Metrostav a. s. Ta realizu-
je kompletní sortiment prací v tomto sta-
vebním segmentu, ať již jde o silnice, že-
leznice, mosty, tunely či metro.
V roce 2016 bude cesta
vlakem z Rokycan do Plzně
kratší a rychlejší
mená padesátiletou kvalitativní stag-
naci z hlediska parametrů trati (mimo
elektrizaci) a havarijní stav většiny že-
lezničních zařízení z nedostatku pro-
středků na kvalitní údržbu. Obojí má
za následek prodlužování jízdních dob
a zvyšující se riziko snížení bezpeč-
nosti provozu i skutečnost, že stáva-
jící zařízení nevyhovují parametrům
stanoveným v mezinárodních doho-
dách AGC a AGTC.
Stávající stav trati Rokycany – Pl-
zeň lze proto hodnotit jako nevyhovu-
jící. Na mnoha úsecích trati je snížena
maximální dovolená rychlost. Postu-
pem času se tyto pomalé jízdy dostáva-
jí do trvalého omezení rychlosti. Z hle-
diska technického stavu lze v podstatě
všechny komponenty hodnotit tak, že
jsou za hranicí technické životnos-
ti. V případě systémů řízení dopravy
je tento stav umocněn i dávno překo-
nanou technickou úrovní používaných
zařízení. Z výše uvedeného vyplývá,
že uvedená trať neodpovídá současným
požadavkům a potřebám.
Co bylo prvotním impulzemkmo-
dernizaci tohoto traťového úseku?
Trať Praha – Plzeň je součástí tzv.
Core Network (jádrové sítě) v návrhu
dopravní transevropské sítě multimo-
dálních koridorů TEN-T z roku 2011.
Trať Praha – Plzeň je také součástí ev-
ropského prioritního projektu č. 22
na základě rozhodnutí Evropského par-
lamentu č. 884/2004/ES.
Projekt „Modernizace trati Roky-
cany – Plzeň“ svým obsahem naplňu-
je Prioritní osu Modernizace železnič-
ní sítě TEN-T Operačního programu
Doprava a v rámci této prioritní osy
přispívá k naplnění strategického cíle
Národního rozvojového plánu (NRP)
a Národního strategického referenč-
ního rámce (NSRR) „Atraktivní pro-
středí“ a částečně také cílů „Konku-
renceschopná
česká
ekonomika
a „Vyvážený rozvoj území“. Moder-
nizace železniční infrastruktury zahr-
nuté do sítě TEN-T, k níž tento projekt
přispívá, umožní napojení ČR na že-
lezniční sítě sousedních států a imple-
mentací parametrů EU do těchto sítí se
zvýší jejich kvalita i kapacita.
S ohledem na rostoucí mobili-
tu v prostoru mezi Německem a Čes-
kou republikou a zintenzivnění vztahů
těchto zemí z pohledu osobní i náklad-
ní dopravy představuje modernizace
stávající železniční trasy jeden ze způ-
sobů zachování udržitelného pomě-
ru rozdělení přepravních proudů mezi
silniční a železniční dopravou. V sou-
časné době je železniční síť v západo-
českém prostoru napojena na síť evrop-
ských železnic naprosto neadekvátním
způsobem a uvedený projekt tvoří je-
den z mezičlánků odstranění tohoto
společensky a hospodářsky nežádou-
cího stavu.
Účelem stavby je tedy uvede-
ní železniční trati a souvisejících sta-
veb a zařízení do technického stavu
odpovídajícímu evropským paramet-
rům a standardům. Tyto parametry vy-
plývají z mezinárodních dohod AGC
a AGTC, k nimž se ČR přihlásila.
Jaká je koncepce nového řešení
a co cestujícím přinese?
Projekt stavby „Modernizace trati
Rokycany – Plzeň“ představuje tech-
nické řešení části projektu obsažené-
ho v Rozhodnutí No 884/2004/EC, že-
lezniční osy Praha – Norimberk, a to
v rozsahu mezi železničními stanice-
mi Rokycany (mimo) – Plzeň (mimo).
Jedním z cílů modernizace tra-
ti na rameni Praha – Plzeň je dosažení
jízdní doby pro vlaky osobní dopravy
mezi Prahou a Plzní pod jednu hodi-
nu. Tomu napomáhá i celková koncep-
ce předmětné stavby, kdy se směrový-
mi úpravami trati a přeložkami dílčích
úseků trati a dalšími stavebními úpra-
vami na ostatních zařízeních podaří
zvýšit traťovou rychlost z 90 - 100km/h
na 120 - 160km/h pro běžné vlako-
vé soupravy. Jednotky s vyklápěcí
soustavou budou moci modernizova-
ný úsek pojíždět homogenní rychlos-
tí 160km/h.
Účelem modernizace trati je jednak
dosáhnout vyšších rychlostních para-
metrů trati pro zkrácení jízdní doby
vlakových spojů a zároveň provést mo-
dernizaci stávajících železničních sta-
veb a zřízení tak, aby odpovídala po-
žadovaným technickým parametrům
pro zvýšení rychlosti na trati a součas-
ně i zvýšení bezpečnosti železničního
provozu. Rozhodujícím přínosem je
dosažení přechodnosti kolejových vo-
zidel traťové třídy D4 UIC, ložné míry
UIC GC, modernizace stávajícího za-
bezpečovacího zařízení, zajištění po-
žadované propustnosti včetně zvýšení
Klabavská p
Ĝ
eložka
