STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
27
Takže jste s firmou Karl
Weiss GmbH spojeni doposud?
Bohužel nikoliv. V roce 2010
se naše cesty opět rozešly a je-
jich podíl ve firmě jsme odkoupi-
li zpět. Dost se na tomto stavu po-
depsala hospodářská krize, trochu
taky nepochopení situace ze strany
německého partnera a trochu per-
sonální spory, které neprospívají
žádné činnosti. V zájmu všech by-
lo lepší se za této situace rozejít.
Bezvýkopové technologie nám ale
samozřejmě zůstaly, včetně licen-
ce na zařízení Hydros
®
PLUS. Zů-
staly nám naštěstí, i po tomto roz-
chodu, dobré obchodní vztahy, což
je pozitivní pro obě firmy.
Dotkl jste se krize po roce
2008. Jak to u vás tehdy vypa-
dalo a jak vypadá situace nyní?
Krize nás opravdu srazi-
la do kolen a jeli jsme jen na 50-
70% původního obratu. To už by-
lo opravdu nadoraz, protože v naší
branži musíte počítat 1/3 obratu
na materiál. Vždycky jsem se dr-
žel poznatku, že největší devizou
firmy jsou její zaměstnanci. Ať už
je situace na trhu jakákoliv, musíte
je dobře odměnit, aby vám neutek-
li jinam a aby měli pocit, že si je-
jich práce vážíte. Museli jsme při-
jmout řadu opatření, ale vždy jsme
byli schopni vyplatit mzdy, takže
zaměstnanců se krize v podstatě
nedotkla. Za ta léta se nám ale sa-
mozřejmě nasbíraly nějaké ztráto-
vé výsledky. Je moc dobře, že už
třetím rokem se situace na trhu vy-
víjí pozitivně, takže v loňském ro-
ce se nám podařilo všechny ztrá-
ty z minula vymazat. Letošní rok
se vyvíjí také dobře, takže může-
me být spokojeni. Problémy máme
nyní jen s pracovní silou, protože
volní lidé nejsou a nutně bychom
je potřebovali.
Pokud vím, tak se ale nevě-
nujete jen bezvýkopovým tech-
nologiím. Jaká je celková struk-
tura společnosti a jaká je její
působnost?
Kromě bezvýkopových techno-
logií provádíme samozřejmě i kla-
sické stavby, což jsou pro nás vo-
dovody a kanalizace. O ty se ale
zajímáme především v Praze, pro-
tože Praha je v tomto ohledu hod-
ně specifická. V Praze je mno-
ho správců sítí, vede pod ní více
než 40 různých vedení, z nichž ví-
ce než polovina je aktivních. Po-
kud zde chcete pracovat, musíte
se zde také dobře vyznat, domluvit
se všemi těmito správci a zkoor-
dinovat svou práci. Neznalá firma
může nadělat víc škody než užit-
ku. To, že jsme si v Praze vybudo-
vali nějakou pověst a máme kredit
na to, abychom zde vůbec mohli
pracovat a byli zde jako dodavate-
lé vítáni, to je pro nás hrozně důle-
žité. Donutilo nás to nastavit si ur-
čité automatismy pro práci v tomto
složitém prostředí, a to nám samo-
zřejmě pomáhá i jinde. Chytří sta-
rostové měst a obcí vědí, že s refe-
rencemi z Prahy jim žádnou škodu
nikde neuděláme. Třetí a poslední
činností, které se věnujeme, jsou
ČOV. V této oblasti se ale věnu-
jeme spíše specialitám, jako jsou
kontejnerové čističky, speciál-
ní provzdušňování nebo termická
hygienizace kalů. Co se týče pů-
sobnosti firmy, tak základní kopa-
cí techniky používáme především
v Praze, bezvýkopové technologie
a ČOV nabízíme po celé republice.
Sporadicky děláme i na Slovensku
a zakázky jsme měli i v Polsku.
Na které zajímavé stavby
za tu dobu rád vzpomínáte?
Především na ty, které nás ně-
kam posunuly, jako byla například
stavba Evropská–Drnovská. Teh-
dy existovala v Praze jediná firma,
Vodní stavby, která dělala vodo-
vody o průměru 1200mm, což byl
největší průměr vodovodu, který
se v Praze dělal. My jsme ale do-
stali příležitost provést přeložku
vodovodu 1200mm v litině, právě
na Evropské, kterou bylo potřeba
při stavbě mimoúrovňové křižo-
vatky. Bylo to hodně složité a po-
prvé jsme si zde uvědomili, co jsou
to vlastně bloky. Nakreslit a vy-
myslet je tak, aby držely i přesto,
že jeden blok vážil 100-200 tun,
to byl opravdový oříšek. Další ta-
kovou stavbou velkého průměru
byla v roce 1996 přeložka potru-
bí o průměru 1000mm při stavbě
Bauhausu. I na tu jsme náležitě hr-
dí a právě tyto stavby nás posunu-
ly mezi žádané firmy v Praze. Dal-
ší zajímavou stavbou, která určitě
stojí za zmínku, byl vodovod pod
Petřínskými schody. Od petřínské
nemocnice vede pod schody, na-
horu až k rozhledně, 200mm řá-
dek, který bylo potřeba vyměnit
za litinový. Nebylo možné se tam
dostat s žádnou technologií a vše
bylo potřeba dělat ručně. Jednalo
se o velice stísněné prostory a byl
to opravdový boj s přírodou. Zdán-
livě to vypadalo neřešitelně, ale
nakonec se nám to podařilo vymy-
slet a realizovat.
Z ČOV bych rád jmenoval ale-
spoň tu první, kontejnerovou,
kterou jsme dodávali pro měs-
tys Přídolí u Českého Krumlova.
Původně tam měla být normální
ČOV, ale starosta se nechal pře-
