9
STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
DOPRAVOPROJEKT BRNO
Kounicova 271/13, 602 00 Brno,
Jak se změnilo projektování za dobu, po kte-
rou v oboru pracujete?
Musím konstatovat, že zcela zásadně! Když jsem
jako mladý inženýr nastoupil v roce 1965 do Dopra-
voprojektu Brno, ještě žádná výpočetní technika, tak
jak ji známe ze současnosti, neexistovala. Velké elek-
trické kalkulačky uměly pouze základní úkony (sčí-
tání, odčítání, násobení a dělení). Základním kresli-
cím prostředkem byl tzv. krajón a brousítko na tuhy,
mikrotužky ještě nebyly. Nebyly tiskárny ani plotry,
natož osobní počítače. Kopie nebo skeny dokumentů
neexistovaly, doklady se přepisovaly na zvláštní fólii
a množily cyklostylem, přičemž fólie byly přísně evi-
dovány. Geodetické zaměření terénu jsme prováděli
sami včetně vyhotovení mapového podkladu. Tisky
se prováděly na želatinu, u soutisků několika barev
byla přesnost soutisku omezená.
Mohl byste porovnat nároky investorů z mi-
nulých dob a těch současných?
Požadavky investorů se v zásadě nemění, vždy
požadují bezchybné dílo, technicky na nejvyšší mož-
né úrovni a z uživatelského pohledu nadčasové.
V čem vidíte největší problém při přípravě li-
niových staveb a co by pomohlo ke zlepšení stá-
vajícího stavu?
Prvním problémem je koncepce silniční sítě. Dříve
ji sledovaly postupně různé útvary ŘSD, já si pamatu-
ji ještě organizaci SRSD (Středisko pro rozvoj silnic
a dálnic). Nemohu se zbavit dojmu, že do koncepce
výrazným způsobem zasahují politici, a to jak v tech-
nických věcech, tak co se týká termínů realizace.
Druhá zásadní věc je příprava staveb. Řada sta-
veb, kde probíhala projekční a investorská příprava,
byla v nedávné době pozastavena, nyní se důsled-
ky projevují např. v platnosti dokumentací EIA ne-
bo v časovém tlaku na dokončení přípravy. Tento tlak
je pak přímou příčinou případných chyb a nedostat-
ků v dokumentaci.
Jaké nejvýznamnější stavby vznikly na rýso-
vacích prknech resp. později již v PCčkách va-
ší firmy?
V prvé řadě musím zmínit dálniční stavby, a to
na dálnici D1 – stavby 017 Velká Bíteš – Brno, 015A
Měřín – Velké Meziříčí, 016 Most přes údolí řeky
Oslavy ve Velkém Meziříčí a 019 Brno, západní při-
vaděč – Brno, jih. Na posledně uvedené stavbě jsem
měl tu čest se podílet jako zodpovědný projektant
na projekci konečného projektového řešení dálniční
křižovatky dálnic D1 a D2.
Dále na dálnici D2 – stavby 021 – 024 Brno, jih –
Kúty a stavba 008 Šternov – Soutice.
Na základě dokumentací vypracovaných Dopra-
voprojektem Brno se realizovala stavba dálnice D47
v úseku Lipník nad Bečvou – hranice Polské repub-
liky, řada městských komunikací v Brně a Ostravě
a část dálnice D5.
Já osobně jsem vedl práce na stavbách R46 v úse-
ku Vyškov – Brodek u Prostějova a několik staveb
obchvatu Prostějova, projekt silnice I/14 a II/296
Trutnov – Svoboda nad Úpou – Horní Maršov, silni-
ce I/7 obchvat Louny, silnice R5503 Skalka – Hulín,
dálnice D1 – stavba 0136 Říkovice – Přerov, dálni-
ce D1 – stavba 0137 Přerov – Lipník a 5 staveb roz-
šíření dálnice D1 na šestipruhové uspořádání v úseku
Kývalka – Holubice.
Jak byste zhodnotil současnou situaci oboru?
Situace oboru se značně zlepšila, i když ještě do-
znívá zcela nesmyslné a diletantské zastavení přípra-
vy staveb s nedozírnými následky v podobě množství
nepřipravených staveb a následně nemožnost čerpání
prostředků z evropských fondů. Současně toto zasta-
vení přípravy mělo výrazný vliv na zastarání doku-
mentací EIA s následnou nutností jejich aktualizace
a značnou časovou prodlevou.
Na rozdíl od minulých let kolem sebe vidím mno-
ho mladých tváří, které jsou příslibem pro budouc-
nost oboru.
Jakými aktuálními projekty se zabýváte a jak
vidíte budoucnost vašeho oboru i firmy?
V současné době vykonávám autorský dozor
na stavbě dálnice D1, stavba 0137 Přerov – Lip-
ník a jsem nápomocen radou kolegům, kteří pracují
na aktualizaci projektové dokumentace stavby dálni-
ce D1, stavba 0136 Říkovice – Přerov. Na předchozí
dokumentaci této stavby jsem vykonával funkci hlav-
ního inženýra projektu.
Budoucnost oboru vidím optimisticky. I když se
dostaví dálniční síť, bude stále třeba síť komunikací
zlepšovat.
Děkujeme za rozhovor
Ing. Jiří Zahradnický
3
4
Popis fotografií:
1. Dálnice D1 stavba 019 Brno-západ – Brno-jih
km 190,474 – 196,674 je postavena v katego-
rii D 28,0/120 a měří 6,200km. Součástí stav-
by byly 3 MÚK (Brno-západ, Brno-centrum
a Brno-jih), 8 dálničních mostů (481 m). Nej-
větší z nich most přes tratě ČD v Heršpicích
měří 236m.
Foto: hivision.cz
2. Dálnice D1 stavba 016 Most Vysočina ve Vel-
kém Meziříčí v km 144,266 je postaven v ka-
tegorii D 26,5/120 a měří 0,661km. Most
Vysočina byl nejvyšší a druhý nejdelší most
na dálnici D1 ve své době. V roce 1971 Do-
pravoprojekt Brno zpracoval souhrnné projek-
tové řešení.
Foto: Veronika Sochorová
3. Dálnice D1 stavba 0136 Říkovice – Přerov je
projektována v kategorii D 26,5/120 a měří
9,770km.
Obr: ŘSD ČR
4. Dálnice R55 5503 Hulín – Skalka je pro-
jektována v kategorii R 24,5/120 a měří
10,800 km.
Foto: Dopravoprojekt Brno
