51
STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
ké životnosti mostu. „Z hlediska
použitých betonů a technologií be-
tonáže je most relativně složitý.
Nejenže byly požadovány vysoké
pevnostní třídy a odolnosti proti
prostředí, ale i jednotlivé součásti
konstrukcí nebo prvky byly mi-
mořádně náročné na vlastní uklá-
dání a hutnění betonu,“ vysvětluje
Ing. Robert Coufal, Ph. D., techno-
log ze společnosti TBG Metrostav
(člen skupiny Českomoravský be-
ton), která betony pro stavbu do-
dávala.
Zakládání mostu
Základovou desku na obou stra-
nách mostu tvoří beton C 35/45
XF2. Na základových deskách
na obou koncích mostu vyrost-
ly mohutné pilíře. Opěry a pilíře
mostu, připomínající spíše sochu
než most, stojí na vrtaných pilo-
tách ve skalním podloží na březích,
do šířky řeky žádný pilíř nezasa-
huje. Pro založení dočasné ocelo-
vé konstrukce mostu však musely
být využity provizorní ocelové pi-
loty v řece. Jejich vnitřní prostor
od cca 1m pod dnem řeky vyplnil
beton C 30/37 XA1. Po odstraně-
ní provizorních pilot tak nebude je-
jich podzemní část v řece překážet.
Na ocelových pilotách byla posta-
vena dočasná ocelová konstrukce
mostu, nutná pro montáž nosných
konstrukcí. Ta byla odstraněna až
po zavěšení mostovky na táhla.
Konstrukce mostovky
Postupně zároveň s montáží
a výsunem provizorní ocelové kon-
strukce, která je vlastně celým dal-
ším dočasně stojícím mostem, byly
montovány prefabrikované žele-
zobetonové příčníky. Jejich vějí-
řovité uspořádání odpovídá tvaru
oblouku mostovky hlavního po-
le, jejíž desku tvoří beton C 50/60
XF2. Specifikem použitého betonu
je vysoký modul pružnosti s rych-
lým náběhem.
Silné
vyztužení
příčníků
a množství kabelových kanálků
včetně podkotevní výztuže beto-
náž značně komplikovalo a kladlo
mimořádné nároky na kvalitu pro-
vádění. Při betonážích masivních
částí inundačního mostu bylo po-
užito chlazení čerstvého beto-
nu kapalným dusíkem. Standard-
ní díly betonové desky, tj. mimo
koncové příčníky, se betonova-
ly po 16metrových úsecích. Vy-
soké požadavky na vzhled mostu
vyžadovaly zcela těsné bednění,
aby nedošlo ke znečištění prefab-
rikovaných příčníků cementovým
mlékem. Bednění bylo zavěšeno
na příčnících pomocí předem za-
betonovaných kotev. Betonování
mostovky probíhalo též v zimních
měsících, kdy se beton nechladil
a vývoj hydratačního tepla byl ví-
tán k urychlení tvrdnutí betonu.
Reálné pevnosti betonu C50/60
XF2 ve stáří 28 dní se pohybují
mezi 70 – 80 MPa.
Pro dosažení konkrétních vlast-
ností betonu bylo důležité také je-
ho ošetřování. S ohledem na vyso-
kou pevnostní třídu betonu, a tím
pádem nízký obsah vody, bylo nut-
né počítat s vysokým rizikem plas-
tického smrštění a vzniku trhlin.
Negativně přitom stavbu ovlivňo-
valy i povětrnostní podmínky, pře-
devším silný vítr nad hladinou ře-
ky. Beton byl proto pravidelně
opatřován postřikem proti odparu.
Vzniku trhlin navíc brání také po-
lypropylenová vlákna přímo obsa-
žená v betonu.
Betonáž patek oblouku
Do železobetonových opěr/
pilířů mostu byly vetknuty čtyři
ocelové zárodky mostního oblou-
ku, v nichž končí podélníky mos-
tu. Po svém osazení na místo byly
zárodky vylity vysokopevnostním
Trojský most ve fázi výstavby
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
100
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90
Krychelná pevnost v tlaku [MPa]
StáĢí [dny]
0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0
30,0
35,0
40,0
45,0
0
7
14
21
28
Modul pružnosti [GPa]
StáĢí [dny]
Graf vývoje modulu pružnosti betonu C50/60 XF4 v čase
Graf nárůstu pevnosti betonu C50/60 XF4
