STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
46
Přibližně v roce 1970, pro výstavbu dálničního
mostu v Berouně u nádraží, byly v Pragoprojektu pod
vedením Ing. Ježka poprvé formulovány požadav-
ky na ochranu železobetonové konstrukce na úrovni
projektové dokumentace. Na základě mnoha rešerší
a v té době dostupných materiálů z celého světa byly
stanoveny předpokládané postupy pro návrh ochran-
ných opatření a ve spolupráci s projektanty mostních
objektů pod vedením Ing. Lukeše byl tehdy v Prago-
projektu dán počátek vzniku ne zcela jednoduchého
mezioboru v tehdejším Československu. Ing. Ježek,
profesí silnoproudý elektrotechnik, se musel naučit
nejen mostní názvosloví, ale pro další práci musel po-
chopit, jak se mostní konstrukce navrhují a jaké ma-
jí, či mohly by mít, z pohledu elektrických parametrů
vlastnosti. Více než deset let trvala tato práce a mezi-
oborové poznávání. Velké zásluhy na úspěchu tohoto
úsilí je nutno přisoudit Ing. Tichému, pracovníku Mi-
nisterstva dopravy, který se celý život věnoval právě
předpisům pro pozemní komunikace a jejich tvorbě.
V roce 1986 byl pro tehdejší Ministerstvo dopravy
a spojů a ve spolupráci s Ing. Tichým poprvé for-
mulován návrh předpisu, tehdy směrnice „Základní
ochranná opatření pro omezení vlivu bludných prou-
dů na mostní objekty pozemních komunikací“. Byl to
Ing. Tichý, který se vyznačoval nejen neuvěřitelnou
znalostí prakticky všech předpisů pro pozemní komu-
nikace se schopností poukázat na řadu souvisejících
předpisů a profesí dotčených danou problematikou,
ale i snahou prosazovat racionální postupy pro kvalit-
nější výstavbu mostních objektů. Díky jeho přístupu
se podařilo postupně vytvořit materiál postihující řa-
du požadavků na ochranná opatření napříč všemi pro-
fesemi. Tento první předpis byl postupně upravován
a projednáván a schválen byl až v roce 1992 s účin-
ností od 1. 1. 1993. Předpis dával pouze základní ná-
vod, jak postupovat při návrhu ochranných opatření
před účinky bludných proudů. Opíral se především
o závěry práce Ing. Sobolovičové shrnuté do předpi-
su VUIS Bratislava TP 208 „Ochrana oceľovej výztu-
že betónu proti korózii v agresívnom prostredí a pro-
ČTYŘICET LET BLUDNÝCH PROUDŮ VE STAVEBNICTVÍ
aneb vývoj předpisů pro ochranu staveb před účinky bludných proudů od roku 1970 do roku 2015
V současné době při návrhu a realizaci staveb dbáme na zajištění maximální životnosti
staveb a projektant, zhotovitel i investor se snaží, aby stavby byly chráněny před
nejrůznějšími negativními vlivy. Součástí ochranných opatření je i návrh ochrany před
korozními účinky. Jedním z nezanedbatelných faktorů, který se podílí na vzniku a urychlení
korozních procesů, je korozní namáhání vlivem bludných proudů. Pro tento speciální obor
máme zavedeny již standardní předpisy, které se používají nejen pro stavby pozemních
komunikací, ale i pro stavby dráhy a stavby v její blízkosti. Předpisy TP 124 i SR5/7(S)
jsou dnes pro většinu odborníků ve stavebnictví samozřejmostí. Ne vždy tomu tak bylo
a tvorba těchto předpisů prošla mnohaletým vývojem.
ti účinkom bludných prúdov, 1985,“ ale i některých
dalších zásadních spíše výzkumných prací z Itálie,
Švýcarska a Švédska a dalších praktických poznat-
ků při řešení problematiky ochrany před účinky blud-
ných proudů.
Původní předpis obsahoval základní požadavky
na primární ochranu – tj. požadavky na kvalitu be-
tonu ve vztahu k pasivaci železa v betonu a trhlinám,
zmínky o sekundární ochraně, tj. možnost chránit
stavby izolacemi spodní stavby, a po značných dis-
kusích byly formulovány požadavky na konstrukční
opatření. Bylo již tehdy zřejmé, že účinným ochran-
ným opatřením je elektricky izolačně oddělit nos-
né konstrukce od spodní stavby pro mostní objekty,
pro tyto účely bylo nutno vyvinout polymerní mal-
ty s elektrickými izolačními vlastnostmi, byly po-
prvé zmíněny požadavky na provedení elektrických
zařízení na betonových konstrukcích, byly formu-
lovány požadavky na provedení příslušenství most-
ních konstrukcí pro omezení vlivu bludných proudů.
Do předpisu byl zakotven dlouho diskutovaný poža-
davek na svařování výztuže s četností 50% všech sty-
ků. Přibližně v této podobě byl předpis uplatňován
v praxi de facto od roku 1986 do roku 2000. Praxe
však ukázala, že předpis je poměrně skoupý na popis
detailního řešení ochranného opatření každé dotčené
části mostní stavby a časem bylo patrné, že je nutné
připravit revizi předpisu mnohem podrobnější. Roz-
voj dopravních staveb v devadesátých letech ukázal,
že to nejsou zdaleka pouze mostní stavby, které vy-
žadují podobnou péči a definici, jaká ochranná opat-
ření je nutno navrhovat. Trochu nepředpokládaným
zjištěním byla registrace snahy nasazovat na most-
ní stavby aktivní ochrany, jak tyto byly a jsou prak-
tikovány například v oboru plynárenství. Rovněž se
opakovaly problémy s realizací požadavků na navr-
hování elektrických zařízení ve vztahu k dané pro-
blematice. Bylo nutno formulovat požadavky na po-
stupy při měření na mostních stavbách při výstavbě.
V roce 1995 tak byl vydán první metodický pokyn
pro měření vlivu bludných proudů betonových kon-
strukcí (MP DEM). Další zcela nový pohled na řešení
ochranných opatření přinesly roky 1995 až 1997, kdy
vznikal analogický předpis pro tehdejší dráhy pod ve-
dením Ing. Vlkové z GŘ ČD SR 5/7(S) „Ochrana že-
lezničních mostních objektů proti účinkům bludných
proudů“. Ke konci devadesátých let bylo zřejmé, že
je nutno urychleně zahájit revizi již zastaralého a pře-
konaného předpisu pro tehdejší MDS ČSFR. Přípra-
va na novelu předpisu pro MD ČR byla již zadána
JEKU s. r. o. a v tandemu Ing. Ježek, Ing. Kučera by-
ly práce zahájeny prakticky již v roce 1998 a ke kon-
ci roku 1999 byl dokončen předpis TP 124 „Základní
ochranná opatření pro omezení vlivu bludných prou-
dů na mostní objekty a ostatní betonové konstrukce
pozemních komunikací“ s účinností od roku 2000.
Bylo zřejmé, že není možné „v nové době“ stavebnic-
tví a s novými předpisy požadovat provaření výztuže
s četností 50%. Získali jsme řadu poznatků z nových
dálničních staveb a rekonstrukcí mostních objek-
tů, přibyly zkušenosti s tunelovými stavbami a roz-
ličným zakládáním staveb včetně systémů kotvení
do země, pilot a mikropilot a dalších stavebních de-
tailů. Dalších téměř deset let praxe ukázalo na správ-
nost zpracování metodiky. Od roku 1995 se postupně
předpis uplatnil i v pozemním stavitelství, kde žádné
konkrétní předpisy pro ochranu staveb před účinky
bludných proudů nejsou nastaveny s výjimkou obec-
ně formulovaných norem. V roce 2005 byla uvede-
na v účinnost norma ČSN EN 50162 „Ochrana před
korozí bludnými proudy ze stejnosměrných proudo-
vých soustav,“ do které se podařilo v příloze NA za-
hrnout odkazy na zde zmiňované rezortní přepisy
a metodiky, a dát tak požadavkům na postup při návr-
hu ochranných opatření určitý řád. V druhé polovině
první dekády nového tisíciletí, po vzniku TP 124, se
projevil značný rozpor mezi konkretizovanými a utří-
