STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
6
ZÁMĚR VYSOKORYCHLOSTNÍ
TRATĚ PRAHA–DRESDEN
Celá trasa na našem území je rozdělena
do dvou částí, z nichž každá byla zpra-
cována v samostatné územně technic-
ké studii:
- Územně technická studie VRT Pra-
ha–Litoměřice (IKP Consulting
Engineers, 2013).
- Nová trať Litoměřice – Ústí nad La-
bem – st. hranice SRN (SUDOP
PRAHA, 06/2014).
Nová trať je v úseku Praha – Ústí
nad Labem navrhována v celé délce ja-
ko dvoukolejná, elektrizovaná střída-
vou napájecí soustavou 25 kV, se zá-
kladní návrhovou rychlostí 350 km/h
(samozřejmě sníženou v místě na-
pojení do železničních uzlů) a sklo-
nem do 20 ‰ (lokálně v krátké ram-
pě u jedné z variant až 35 ‰). Na nové
trati se předpokládá smíšený provoz
osobní dopravy, tedy jak vysokorych-
lostní soupravy, tak konvenční sou-
pravy pro vnitrostátní vlaky dálkové
osobní dopravy.
Naproti tomu úsek Ústí nad Labem
– Dresden je vyvolán především potře-
bou vymístění nákladní dopravy z údo-
lí Labe do nové stopy; proto je na obou
stranách hranice navržen jako novo-
stavba s traťovou rychlostí do 230 km/h
a sklonem do 10 ‰, což ji předurčuje
i pro provoz nákladních vlaků.
NOVÁ TRAŤ LITOMĚŘICE – ÚSTÍ
NAD LABEM – ST. HRANICE SRN
Konkrétními cíli územně technické
studie, kterou zpracovala společnost
SUDOP PRAHA, jsou v souladu se za-
dáním:
VYSOKORYCHLOSTNÍ TRAŤ PRAHA-DRÁŽĎANY
který vede zcela mimo Ústí nad La-
bem, bylo nově požadováno zadáním
ověřit trasy vedené přes centrální ná-
draží krajského města.
Místo pro nový terminál železnič-
ní i ostatní veřejné dopravy bylo vybrá-
no v lokalitě dnešní železniční stanice
Ústí nad Labem západ. Tento prostor
umožňuje oboustranné napojení nové
tratě bez zásadních zásahů do městské
zástavby.
V souladu se zadáním byla v první
fázi studie prověřena celá řada variant
– od trasy vedené východně od měs-
ta Litoměřice až po koridor západně
od Lovosic. V rámci prací na územ-
ně technické studii bylo provedeno
vyhodnocení tras a následný výběr tří
variant k dalšímu dopracování. Toto
vyhodnocení bylo součástí dílčího ode-
vzdání studie.
Na základě shrnutých údajů o jed-
notlivých variantách bylo provedeno
celkové vyhodnocení v následujících
třech oblastech:
-
Potřebnost
– byly bodově hodnoce-
ny předpokládané přínosy v oblasti
- cestovních dob (hodnocen Ex
Praha – Ústí nad Labem – Dre-
sden ve vztahu k plnění systé-
mových jízdních dob Praha –
Dresden,
- napojení Ústí nad Labem a způ-
sobu průjezdu přes uzel Ústí n. L.,
- počtu kapacitních omezení,
- sklonových poměrů a využi-
telnosti tratě pro nákladní do-
pravu,
Průchodnost
– bylo hodnoceno pořadí
v subkritériích
- počtu střetů v oblasti životního
prostředí,
- počtu střetů v oblasti územních
střetů (územní plány),
V SOUČASNÉ DOBĚ JE NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V PŘEDINVESTIČNÍ FÁZI PŘÍPRAVY NĚKOLIK ÚSEKŮ NOVOSTAVEB VYSOKORY-
CHLOSTNÍCH TRATÍ. JEDNOU Z PRIORIT, KTERÁ JE ZAKOTVENA V EVROPSKÉ SÍTI TEN-T JAKO JEJÍ HLAVNÍ ČÁST, JE VYSOKORYCHLOSTNÍ
SPOJENÍ PRAHA – ÚSTÍ NAD LABEM, U NĚHOŽ JE PLÁNOVÁNO I NÁVAZNÉ PŘESHRANIČNÍ PROPOJENÍ ÚSTÍ NAD LABEM – DRESDEN.
Nový most přes Labe v souběhu se stávajícím v zákresu do fotografie
Vizualizace centra Ústí nad Labem s vyznačením plochy pro nový dopravní terminál
a vedením trasy C na nový most přes Labe
- Přímé napojení krajského města
Ústí nad Labem na novou trať,
- Umožnění rychlé dálkové osobní
železniční dopravy v relacích:
- Praha – Ústí nad Labem,
- Praha–Dresden–Berlin / Frankfurt,
- Ústí nad Labem – Dresden,
- Zkapacitnění a zrychlení spojni-
ce Ústí nad Labem – Dresden pro
tranzitní nákladní dopravu,
- Dořešení základní koncepce želez-
ničního uzlu Ústí nad Labem.
Při realizaci navržených cílů je nut-
né respektovat maximální průchodnost
území, a to z pohledu životního pro-
středí, vlivu na kulturní památky, vlivu
na zastavěné a zastavitelné území, vli-
vu na zdroje nerostných surovin a loka-
lity jejich těžby a vlivu na vodní zdroje
a jiné relevantní prvky územní ochrany
a jejich ochranná pásma.
NÁMĚTY TRAS V SEVERNÍ ČÁSTI
A JEJICH VYHODNOCENÍ
Výchozím bodem pro trasování sever-
ní části je dopravna Roudnice nad La-
bem VRT, což je poslední invariantní
bod ze studie IKP. Společný bod pod
česko-německou hranicí je rovněž dán
společnou mezinárodní dohodou, ne-
zbývá tedy než tyto dva body spojit
smysluplnou trasou.
Na rozdíl od dosud sledovaného
koridoru VRT (prakticky z roku 1995),
