STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
30
RAŽBA ŠTOL A GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM
Samotné výstavbě tunelů předcházel v létech
2001 – 2003 podrobný geotechnický průzkum rea-
lizovaný společností GEOtest, a. s., v rámci kterého
byly kromě vyhloubení inženýrskogeologických vrtů
v linii tunelových trub i vyraženy tři průzkumné što-
ly s cílem zjistit geotechnické podmínky horninového
prostředí v trase tunelů. Štoly sloužily rovněž k ově-
ření zvolené technologie ražení a zjištění účinků stav-
by na městskou zástavbu. Dvě štoly v délce 831 byly
vyraženy v profilu tunelu II a jedna štola v délce 365
metrů v profilu tunelu I.
Koncepce geotechnického průzkumu byla volena
tak, aby průzkumné práce prováděné z povrchu by-
ly sladěny s ražbou průzkumných štol. Celkem by-
lo v linii projektovaných tunelů vyhloubeno 22 jádro-
vých vrtů. Hloubka vrtů se pohybovala v rozmezí 8,0
– 60,0 metru. Úkolem sondážních prací bylo zejména
podat informaci o kvartérním pokryvu území a úrovni
povrchu podloží tvořeného neogenním jílem.
Kvartérní pokryvný útvar se skládá ze dvou ty-
pů zemin. Prvním z nich jsou navážky, které jsou
přirozeným důsledkem mnohaleté stavební činnosti
v tomto prostoru. Původní pokryv představují spra-
šové hlíny ukládané eolickou činností během pleis-
tocénu. Jílovité hlíny v podloží spraší mají zpravidla
smíšenou eolicko-deluviální genezi. Báze kvartérní-
TUNELY DOBROVSKÉHO V BRNĚ
MONITORING V PRŮBĚHU VÝSTAVBY
Tunely Dobrovského, jinak rovněž známé pod označenímKrálovopolské tunely, byly dne 31. 8. 2012
slavnostně otevřeny a zprovozněny k předčasnému užívání a staly se součástí tzv. Velkého městské-
ho okruhu – VMO Brno. VMO je jednou z nejvýznamnější části komunikačního systému města Brna
a zároveň v úseku VMO Dobrovského i součástí republikové silniční sítě I/42 a mezinárodní silniční
sítě E461. Úsek s Královopolskými tunely navazuje na trasu od Pražské radiály, přes MÚK VMO Hlin-
ky a VMO Žabovřeská. Velký městský okruh za stavbou VMO Dobrovského pokračuje úsekem VMO
MÚK Sportovní a VMO Lesnická.
Rozhodující část stavby je tvořena dvěma paralelními dvoupruhovými tunely. Tunel I má celkovou
délku 1 239m. Ražená část má délku 1 053m a hloubené části budované v zapažených stavebních
jámách délky 134m v Žabovřeskách a 52m v Králově Poli.
Tunel II má celkovou délku celkem 1 258m a směrově je trasován tak, aby co nejméně podcházel
povrchovou zástavbu. Ražená část má délku 1 060m a hloubená délku 149m v Žabovřeskách a 49m
v Králově Poli.
V prostoru ulic Dobrovského a Slovinská je vybudováno Technologické centrum tunelů s velínem,
rozvodnou a vyústěním vzduchotechniky.
Stavba VMO Dobrovského B zahrnuje rovněž mimoúrovňové křižovatky (MÚK) VMO Žabovřeská
– Hradecká a Hradecká – Královopolská v Žabovřeskách a část větví MÚK Dobrovského – Svitavská
radiála přímo souvisejících s předpolím tunelů v Králově Poli.
ho pokryvu je zastoupena štěrkovitými sedimenty,
velmi často hlinitými či zajílovanými.
Předkvartérní podloží je v celém zájmovém úze-
mí budováno klastickými sedimenty neogenního
(miocénního) spodnobádenského stáří. Z hlediska
inženýrsko-geologického se jedná o vápnitý, znač-
ně prachovitý jíl. Hornina má nazelenale šedou bar-
vu, v připovrchové zóně bývá zabarvena žlutohnědě
či rezavohnědě. Průzkumnými pracemi bylo zjištěno,
že jíly jsou značně tektonicky postižené, místy v zó-
nách až několik desítek metrů mocných, mají hrubě
blokovitý až nepravidelně drobně úlomkovitý rozpad.
SPECIFIKA VÝSTAVBY
V roce 2006 byla zahájena stavby tunelů Dob-
rovského a souvisejících křižovatek. Samotná ražba
tunelů začala v lednu 2008 a trvala do dubna 2010.
Do srpna 2012 probíhaly navazující stavební práce
v podobě hydroizolací, výstavby sekundární obezdív-
ky, vozovky, elektroinstalací a montáž technologií.
Královopolské tunely je třeba s ohledem na kom-
binaci nepříznivých faktorů ovlivňujících jejich vý-
stavbu považovat za výjimečné inženýrské dílo, a to
nejenom v měřítku České republiky. Aspekty mající
vliv na průběh prací jsou především specifické geolo-
gické podmínky, nízké nadloží, hustá povrchová zá-
stavba a velikost příčného profilu.
Ražba tunelů probíhala převážně v tunelářsky
netypickém prostředí vysoce plastických jílů. Hlav-
ní nepříznivou vlastností těchto zemin je jejich níz-
ká pevnost, která neumožňuje vytvoření přirozených
horninových kleneb. Prakticky veškerá zatížení tedy
musí přenést ostění tunelu. Další nepříznivou vlast-
ností jílů jsou jejich výjimečně dlouhé deformač-
ní procesy. Nadloží se v trase tunelů pohybuje pou-
ze v rozmezí 5 až 20m, což při šířce výrubu 14m
a v kombinaci s výše uvedenými pevnostními charak-
teristikami nadložích vrstev vylučuje vytvoření hor-
ninové klenby. Veškeré objemové ztráty vznikající
v průběhu ražby tunelu se projeví v plné míře na po-
klesové kotlině na povrchu.
Tunely přímo či v těsné blízkosti podcházejí de-
sítky obytných a dalších, často několikapatrových bu-
dov mnohdy ve špatném statickém stavu. V zájmové
oblasti je dále velká hustota vedení inženýrských sí-
tí (včetně plynovodů) a dopravních tras včetně kří-
žení s tramvajovými tělesy. Poklesy na povrchu nad
tunelem iniciované ražbou mohly vyvolat výrazné
poškození nadzemních objektů s rizikem vzniku ha-
varijních stavů. Kromě deformací, které předpokládal
statický výpočet, bylo však třeba uvažovat i se zvýše-
nými deformacemi v případě nestandardního vývoje.
Příčný profil výrubu činil 130 m
2
v základním
profilu a 142 m
2
v nouzovém zálivu. Konstrukce ra-
žených tunelů byla navržena dvouplášťová s mezileh-
lou uzavřenou tlakovou hydroizolací ze svařované
folie PVC. Tunelová konstrukce je budována z pri-
márního nosného ostění a sekundárního trvale nos-
ného ostění.
MONITORING
Geotechnický sled výstavby byl prováděn sdru-
žením „TUNELY DOBROVSKÉHO MONITO-
RING“, Pozici vedoucího člena sdružení vykonáva-
la akciová společnosti GEOtest, a.s.
Královopolské tunely byly prováděny v souladu
se zásadami tzv. Observační metody, kdy je průběh
výstavby kontinuálně monitorován a účinky razicích
prací na povrchovou zástavbu jsou průběžně porov-
návány s předpoklady projektu. V případě odlišnos-
tí od předpokladu jsou přijímána okamžitá opatření
pro minimalizaci vlivu ražby na povrch. Z těchto dů-
vodů byly kladeny vysoké nároky na rozsah, kvali-
tu, operativnost a komplexnost geotechnického mo-
nitoringu.
Monitoring výstavby sestával z širokého komple-
xu metod:
Geologický a geotechnický sled
v podobě konti-
nuálního sledu ražby tunelu a tunelových spojek pro
zatřídění horninového prostředí do technologických
tříd a dále sledu hloubených příportálových úseků tu-
nelu v Žabovřeskách a Králově Poli.
Hydrogeologický monitoring
v trase ražené části
tunelu včetně oblasti Technologického centra a hlou-
bených příportálových úseků tunelu v Žabovřeskách
a Králově Poli. Monitoring oscilace hladin a kvality
podzemních vod v rozsahu základních fyzikálně che-
mických analýz a vybraných kontaminujících látek.
Měření konvergenčních profilů
na primárním
ostění tunelů TI, TI, tunelových spojek a větracího ka-
nálu. Měření konvergenčních profilů na sekundárním
ostění ražených tunelů a jejich hloubených úseků.
Kontrolní geodetická měření
tuhých prvků pri-
márního ostění – nosníků HBX. Kontrolní měře-
ní sekundárního ostění (dilatačních celků) ražených
a hloubených úseků tunelu (Žabovřesky, Královo Po-
le, vzduchotechnického kanálu).
Obr. 1 – Tunelová trouba I – betonáž sekundární obezdívky v počvě tunelu.
