STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
24
Čtyřicet let od zahájení
provozu pražského metra
V pátek 9. května 2014 uplynulo 40 let od slavnostního zahájení provozu první
trasy metra v Praze. Organizací, která stála na počátku zrodu projektových činností
plánované infrastruktury hlavního města Prahy, byl METROPROJEKT Praha. Historie
METROPROJEKTU začíná s rozhodnutím o výstavbě páteřní sítě metra v Praze, které
předcházely návrhy podpovrchové tramvaje, z nichž část byla i realizována, například
stanice Hlavní nádraží pod novou odbavovací halou.
V souvislosti s tímto kulatým výročím jsme navštívili Ing. Jiřího Pokorného, předsedu
představenstva společnosti METROPROJEKT Praha a. s., a požádali ho o rozhovor.
Pane Pokorný, přibližte, prosím,
našim čtenářům koncepce a první
návrhy výstavby pražského metra.
První archivní úvahy o realizaci
podzemní dráhy v Praze jsou v dopi-
se Ladislava Rotta z 2. 6. 1898. Autor
je majitelem slavné železářské firmy
na Malém náměstí a svůj dopis zasí-
lá městské radě královského hlavního
města Prahy. Obsahem dopisu je návrh
podzemní dráhy s výhodou právě pro-
bíhající asanace území. Návrhem byla
trať Karlín – Rudolfinum – Křižovnic-
ká a trať Malá Strana – Vinohrady.
Roku 1912 vypracoval svůj návrh
Ing. Bohuslav Vondráček, a to zahlou-
bení tramvajové trati mezi Václavským
náměstím a Kaprovou ulicí u Rudolfi-
na. Dne 3. 3. 1926 přednesl Ing. Ji-
ří Hruša veřejnou přednášku „Pod-
zemní dráhy v Praze“, kde doporučuje
pro začátek tři přímé tratě Holešovice
– Vyšehrad, Libeň – Smíchov, Dejvi-
ce – Vršovice a jednu okružní, která
by spojovala hlavní nádraží Wilsonovo
a Masarykovo.
V prosinci 1926 byla zveřejněna
studie Ing. Bohumila Belady a Ing. Vla-
dimíra Lista s návrhem na řešení praž-
ského metra. Studie obsahuje návrh sítě
čtyř podzemních tratí o délce 20,4km.
Od této doby proběhlo zpracování ně-
kolika studií, řada diskuzí a soutěží. Stu-
die podpovrchové dopravy, zpracovaná
PPÚ a ÚHA v roce 1963, doporučila ja-
ko nejvýhodnější systém podpovrcho-
vé tramvaje. Tento návrh byl rozpraco-
ván v Investiční studii, která navrhovala
3 základní trasy A, B, C a 3 přestup-
ní stanice Muzeum, Florenc a Náměs-
tí Míru. Vláda kladně posoudila In-
vestiční studii 2. června 1965 a krátce
nato byla zahájena příprava k realiza-
ci. Výstavba v úseku Bolzanova ulice
– Muzeum nabrala rychlé tempo, ale
spory o koncepci pražské rychlodráhy
nabíraly na intenzitě. Vláda ČSR dne
9. srpna 1967 na doporučení sovětské
expertizy přijala usnesení a rozhodla re-
alizovat metro bez mezietapy podpovr-
chové tramvaje. Práce na stavbě pod-
povrchové tramvaje měly pokračovat
jako stavba metra. Vývoj koncepce me-
tra v Praze má dvě paralely, a to vývoj
přípravy podzemní dráhy v letech 1933
– 1939, který byl na principu podpovr-
chové tramvaje, podobně jako v letech
1960 – 1967. Roku 1939 bylo mocen-
sky rozhodnuto o změně koncepce ze
zahloubené tramvaje na hlouběji za-
ložený systém metra podle projektu
„D“. V roce 1967 se historie opakova-
la a rovněž bylo mocensky rozhodnuto
o změně koncepce na podzemní dráhu
(metro). Od roku 1967 se začíná nová
etapa přípravy a výstavby metra. Do-
savadní přípravy podporované tram-
vaje byly nahrazeny intenzivní projek-
tovou a stavební činností na výstavbě
metra. Po 40 letech provozu se tak re-
alizace podzemní dráhy stala denní re-
alitou města.
Jaké byly první konkrétní přípra-
vy projektu z pohledu projektanta
a jaká jednání před samotným pro-
jektem probíhala?
Při rozhodnutí o výstavbě metra ne-
měl projektant v té době pro systém
metra žádnou technickou legislativu,
jako jsou předpisy a technické normy.
Jedním z prvních úkolů proto bylo vy-
pracování Technických podmínek pro
projektování a provoz metra. Doku-
mentace byla zpracována v závěru ro-
ku 1971 a následně roku 1972 vydá-
vá Federální ministerstvo dopravy tyto
Technické podmínky jako obecně zá-
vazný dokument.
Prvořadým úkolem bylo přepraco-
vat projekty prvního úseku podpovr-
chové tramvaje na metro v úseku Bol-
zanova – Nuselský most a co nejdříve
zpracovat dokumentaci nového pro-
dloužení prvního úseku trati C ze sta-
nice Kačerov. Souběžně byla zpraco-
vána Studie cílového řešení městské
hromadné dopravy v Praze. Studie vy-
cházela ze Směrného územního plánu
hl. m. Prahy, z nové prognózy demo-
grafie a z prognóz rozvoje dopravy.
Zásadou byla úplná koordinace všech
systémů dopravy města a návaznost
příměstské a dálkové dopravy auto-
busové a železniční. Před samotným
projektem probíhala jednání na všech
úrovních, na vládní úrovni, na mini-
sterské úrovni, na úrovni městských
organizací a na úrovni DP. Na vládní
úrovni byl ustaven vládní zmocněnec
na koordinaci přípravy a výstavby
pražského metra. Během let 1967 až
1970 byly zpracovány základní do-
kumentace celého prvního úseku trati
metra C ze stanice Florenc do stanice
Budějovická, později až na Kačerov.
Která linka byla jako první uve-
dena do provozu a jaké další násle-
dovaly?
První linka metra, která byla uve-
dena do provozu 9. května 1974, byl
první úsek trasy C od Florence do Ka-
čerova. Základní studie byla zpraco-
vána v roce 1967 podle podkladů ÚDI
a později v letech 1967 – 1969 dopra-
cována na základní dokumentaci celé-
ho úseku. Každá ze stanic metra je ori-
ginální, a proto žádná ze stanic není
podobná jiné. Všech devět stanic bylo
realizováno ve stavebních otevřených
jámách z povrchu. Nástupištní prosto-
ry byly navrženy na základě jednotící-
ho principu a to:
- žulové dlažby ve veřejných pro-
storech,
- mramorové obklady stěn za kole-
jištěm,
- zavěšené lehké podhledy s vestavě-
ným osvětlením,
- jednotný informační systém,
- mobiliáře veřejných prostorů.
Při realizaci traťových tunelů me-
zi stanicemi bylo třeba navrhovat ta-
kovou technologii, která co nejméně
naruší městské prostředí a zajistí bez-
pečnost podcházejících komunikací,
inženýrských sítí.
Prakticky souběžně s projekto-
vou přípravou a vlastní realizací prv-
ního úseku metra C probíhala příprava
prvního úseku trati metra A od stani-
ce Dejvická do stanice Náměstí Mí-
Stanice Florenc
