STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
16
Jak vzpomínáte na počátky své-
ho podnikání a jak se společnost
vyvíjela?
Naše společnost se zrodila takříka-
jíc na „zelené louce“, kdy jsme se zabý-
vali především subdodávkami provizor-
ních mostů a skruží pro velké stavební
firmy. Vycházeli jsme přitom ze znalos-
tí materiálů vojenského charakteru, kte-
ré v té době nebyly příliš známé, jako
např. mostní ocelové konstrukce Pižmo,
MS-60, TMS, MMT-100, SMS, PS
nebo Bailey Bridge.
Mohl byste toto období rozčlenit
a poukázat na významné milníky?
Od roku 1996 jsme se postupným
vývojem z hlediska materiálového za-
bezpečení, ale i odborné způsobilos-
ti našich pracovníků propracovali k re-
konstrukcím malých a středních mostů.
V průlomovém roce 2001 jsme společně
ve sdružení s firmou SSŽ resp. dnes již
R6 Praha - Pavlov, pohled na most SO 210
Nová oblouková lávka se zavěšenou mostovkou v Semilech
Mosty nesou náš rukopis
JIŽ 20 LET
Pokud byste se zeptali někoho ze stavební branže na to, zda by vám mohl
doporučit specializovanou mostařskou firmu, určitě by v odpovědi nechy-
běla brněnská společnost SDS EXMOST spol. s r. o. Ta se již od roku 1994
orientuje na speciální mostní činnosti a stavby mostů všech typů, tj. ocelo-
vých, spřažených, železobetonových, předepnutých a monolitických.
Firma v letošním roce oslavila své 20. výročí od založení. A to byl hlavní
důvod, proč jsme se spojili s jejím ředitelem Ing. Pavlem Jankůjem a požá-
dali ho o rozhovor.
EUROVIA CS a.s. vlastními silami rea-
lizovali velký most přes řeku Labe na sil-
nici II/272 v Litoli. Na této akci jsme
za pomoci Ing. Antonína Pechala, CSc.
a jeho kolektivu obnovili tradici Lang-
rových nosníků. Od té doby se věnuje-
me nejen mostům, ale celému dopravní-
mu stavitelství. Další zlom přišel v roce
2004, kdy jsme ve sdružení se 2 firmami
získali významnou zakázku cca za 3mld.
Kč na rychlostní silnici I/6 resp. R6 Pra-
ha-Pavlov, kde jsme na desetikilometro-
vém úseku úspěšně realizovali několik
mostů, ale i inženýrských objektů. Ta-
to stavba pro nás znamenala významnou
zkušenost a stala se přelomem ve vzta-
hu k reorganizaci společnosti. Období
od roku 2001 pro nás bylo velmi hektic-
ké, kdy se nám o stovky procent zvyšo-
val obrat až na současný průměr kolem
0,5mld. Kč za rok.
V jakém smyslu se nejvíce změ-
nilo podnikání ve stavebnictví v prů-
běhu této doby?
Podle mého názoru se nejvýraz-
něji změnil přístup ze strany investo-
rů, kteří postupně získávali informa-
ce ze zahraniční a nabývali zkušeností.
Vznikla zde řada certifikačních or-
gánů i stavovských komor jako např.
ČKAIT, jejichž úkolem je více dbát
na kvalitu a odbornost. Zároveň byla
upravena legislativa a tím se zpřísnil
vztah mezi investorem a dodavatelem
stavby ve smyslu vyšší kontroly staveb
i jednotlivých zabudovávaných mate-
riálů, což považuji za správné řešení.
Pokud bychom vzali do úvahy
pouze segment dopravních staveb,
co by pomohlo k jeho oživení?
Myslím si, že by mělo dojít k posí-
lení přípravy staveb, stabilizaci a zkva-
litnění technických kádrů na straně in-
vestora v resortu dopravy, čímž mám
na mysli ŘSD a částečně SŽDC. Dá-
le by bylo zapotřebí zlepšit a zjednodu-
šit legislativu, ať už jde např. o Zákon
o vyvlastňování zájmových staveb resp.
o celý legislativní proces v rámci staveb-
ního řízení, který dnes bohužel napa-
dají různé účelově vytvořené iniciativy
a spolky tzv. „ekoteroristů“, které dané
stavby významně ovlivňují, zbrzďují, ale
v konečném důsledku také prodražují.
Bohužel současný stav je důsledkem ně-
kolikaleté neschopnosti politiků se do-
mluvit a vytvořit takovou legislativu,
která by vše zjednodušila např. po vzoru
okolních států. Současná příprava někte-
rých větších liniových staveb v horizon-
tu 12-15 let rozhodně není dobrá a mě-
li bychom se snažit hledat takové cesty,
které by tyto stavby dokázaly připravit
do procesu realizace za 5, max. 7 let.
Za 20 let se vám podařilo vy-
budovat celou řadu zajímavých
staveb. Mohl byste v
ty,
na které vzpomínáte nejraději?
V čem byly zajímavé?
Máte pravdu v tom, že jsme za uply-
nulých 20 let postavili řadu zajímavých
objektů. Já osobně vzpomínám rád
např. na esteticky velmi povedenou vi-
sutou lávku na Kmochův ostrov v Ko-
líně, kde jsme za účasti našich brněn-
ských strojařů poprvé použili tlumiče,
jež byly ryze českým výrobkem. Mohu
připomenout přemostění celého údolí
v Uherském Brodě, kde jsme postavili
přechodovou lávku přes železniční trať
ČD. Na této lávce byly použity 3 static-
ké systémy. Zajímavě vyřešeno je ale
také noční nasvícení lávky, kde byl po-
užit odraz světla ze zdroje pomocí zr-
cadlovek. V roce 2012 se nám podařilo
vybudovat velmi složitou lávku v Se-
milech. Náročná byla zejména z důvo-
Most přes Labe u obce Litol
