STAVEBNÍ A INVESTORSKÉ NOVINY
6
PRVNÍ METRO VYJELO PŘED 40 LETY,
dostavělo se s dvouměsíčním předstihem
Čeští stavaři neměli s výstavbou tak
rozsáhlého podzemního komplexu zku-
šenosti, a proto se rozhodli využít po-
znatky z výstavby metra vMoskvě a čás-
tečně převzali i sovětské technologie.
Rozdílné a složité geologické podmínky
Prahy ale nutily pracovníky Metrostavu
Společenský význam některých staveb si veřejnost uvědomí až s přibývajícím časem. Dvojnásob
to platí o pražském metru. To s prudkým nárůstem automobilové dopravy v posledních letech plní
v dopravní obslužnosti Pražanů zcela nezastupitelnou roli.
Před čtyřiceti lety - 9. května 1974 - byl uveden do provozu první úsek trasy C ze Sokolovské (dnešní
Florenc) na Kačerov. Stavební část pražské podzemní dráhy vybudovali především pracovníci
Metrostavu, původně podniku Vodní stavby, kteří jsou dodnes se stavbou století nerozlučně spjati.
Od té doby metro bezpečně přepravilo miliardy cestujících a rozrostlo se o několik dalších tras.
ke každodennímu hledání optimálních
technických řešení. Právě v počátečních
letech výstavby metra se rodily základy
technické dovednosti dnešních výrob-
ních týmů největší české stavební firmy.
První úvahy o výstavbě podzem-
ní dráhy v Praze pocházejí již z konce
19. století, další plány vznikaly i za
první republiky. V následujících de-
setiletích vypracovali projektanti řa-
du návrhů a od roku 1957 se pracova-
lo na plánu podzemní dráhy v systému
podpovrchové tramvaje s pozdějším
přechodem na metro.
Projekt podpovrchové tramvaje
byl vypracován pro úsek mezi Flo-
rencí a pankráckým předmostím Nu-
selského mostu a jak vzpomínají pa-
mětníci Metrostavu, přípravné práce
byly zahájeny v lednu 1966 přelož-
kami inženýrských sítí a komunikací,
které měly uvolnit místo pro staveni-
ště stanic a tunelů. Celý systém pod-
zemní dopravy ale nebyl definitivně
vyřešen.
Až studie odborníků v červen-
ci 1967 doporučila metro jako jedi-
ný vhodný systém v druhé dopravní
úrovni a konečné rozhodnutí o výstav-
bě metra bylo dáno usnesením tehdej-
ší vlády, které nařizovalo vytvořit cel-
kovou „studii cílového řešení městské
hromadné dopravy v Praze na prin-
cipu metra.“ Studie se vypracováva-
la v letech 1968-9 a stanovila celou síť
pražského metra, která měla obsaho-
vat trasy A, B, C a D v celkové délce
85,5km a spojky a služební trasy v dél-
ce 7,2km.
Projektové řešení pro první provoz-
ní úsek trasy C v délce 6,9km s devíti
stanicemi mezi Florencí a Kačerovem
i s přilehlým depem bylo vypracová-
no v průběhu roku 1969. Výjimkou by-
la stavba C3 mezi stanicemi Florenc
a Hlavní nádraží, jejíž souhrnné pro-
jektové řešení bylo zpracováno v ro-
ce 1970.
Výstavba stanice Muzeum – v pozadí budova hlavního nádraží (1971-2)
Výstavba hloubené stanice Budějovická (1971)
Budování stanice Hlavní nádraží (1971-2)
